www.medicinapropraxi.cz / Med. Praxi. 2025;22(3):214-217 / MEDICÍNA PRO PRAXI 215 DOBRÁ RADA EKG u sportovců, tipy a triky pro hodnocení interpretation in athlets: consensus statement, která byla publikována v roce 2017 (2). Tato doporučení rozdělují nálezy EKG na fyziologické, které nevyžadují další vyšetření, hraniční a abnormální (vyžadující další vyšetření k vyloučení možného přítomného kardiovaskulárního onemocnění, které může vést k syndromu náhlé smrti u sportovce) (viz Tab. 1). Fyziologické nálezy, které jsou rozebrány dále, další vyšetření nevyžadují. Pokud je hraniční nález izolovaný a sportovec nemá pozitivní rodinnou anamnézu nebo vrozené onemocnění srdce, není také třeba provádět další vyšetření. Pokud je však nález abnormální, je třeba další vyšetření, která již provádí kardiolog. Hlavním cílem výše uvedených doporučení je tedy rozlišit mezi fyziologickými adaptivními změnami na EKG a abnormálními (patologickými) změnami, které mohou být považovány za normální variantu atletického srdce. Mnoho příčin náhlé smrti u sportovců totiž bývá klinicky němých. EKG je vhodnou metodou pro detekci takových onemocnění, jako jsou hypertrofická kardiomyopatie, arytmogenní kardiomyopatie, dilatační kardiomyopatie, aortální stenóza s hypertrofií levé srdeční komory, syndrom dlouhého QT, Brugada syndrom nebo Wolff–Parkinson– White syndrom. Tato onemocnění tvoří podle velkých databází až dvě třetiny příčin náhlé smrti u sportovců (2). Správná interpretace EKG pak vede i k ušetření nákladů na péči vyloučením zbytečného vyšetřování sportovce při fyziologické odchylce. Použití těchto kriterií z roku 2017 snížilo počet abnormálně hodnocených EKG z 13,2 % (při použití Evropských kriterií z roku 2010) na 1,8 % (3). Nicméně stále zůstávají nedořešené otázky pro zlepšení interpretace, jako je vztah EKG nálezu a rasy, pohlaví, nálezu komorových extrasystol nebo deprese ST úseku (4). Chyby v rozlišení fyziologické variace a patologického EKG mohou mít dalekosáhlé následky jak ve smyslu zbytečné diskvalifikace sportovce, tak i ve smyslu podcenění patologického nálezu. Navíc fyziologické změny na EKG se mohou překrývat s EKG abnormalitami, které mohou svědčit o závažném postižení srdce vedoucím k náhlé srdeční smrti. Počet patologických nálezů při screeningu pak není příliš vysoký, například v recentní práci Sarto et al. autoři hodnotili výsledky preparticipačního screeningu v Itálii, který byl prováděn 11 let u 22 324 dětí ve věku 7–18 let (65 397 vyšetření). Kardiovaskulární onemocnění bylo diagnostikováno u 69 dětí (0,3 %) (vrozená vada srdce – 17dětí, kanalopatie – 14 dětí, kardiomyopatie – 15 dětí, neischemická jizva s provokací komorové tachykardie – 18 dětí a ostatní – 5 dětí). Pravděpodobnost nálezu byla vyšší u dětí nad 12 let. Jedno dítě s patologickým nálezem přežilo resuscitaci při události, která vznikla během sportovní aktivity (06/100 000 sportovco/roků) (5). Vzhledem k tomu, že výše uvedená International Criteria 2017 jsou zpracována pro věk 12–35 let, je otázkou, zda se dají použít i pro hodnocení masters sportovců (nad 35 let). V literatuře jsou práce, které potvrzují možnost použití i pro tuto věkovou skupinu, například holandská skupina provedla retrospektivní studii u 2 578 sportovců, kdy potvrdila možnost použití těchto kriterií (6). Nejčastěji nalezenou patologií u této skupiny sportovců pak byla ischemická choroba srdeční (24 %). Pro jednodušší vyhodnocení EKG nálezů se dále mohutně rozvíjí možnost použití umělé inteligence, některé firmy, jako například česká BTL, již mají ve svém softwaru zakomponovány International Criteria. Hodnocení EKG pomocí vyspělého softwaru tak bude dalším krokem ke snížení rizika náhlé smrti u sportovců, i když tuto příhodu nemůžeme nikdy ve 100 % eliminovat. Současně se zlepšením metodiky screeningu je třeba zlepšit výuku neodkladné resuscitace a dostupnost externího defibrilátoru, a tak zvýšit možnost přežití sportovce (7). V rámci České kardiologické společnosti a České společnosti tělovýchovného lékařství vznikla v roce 2020 centra sportovní kardiologie, která se věnují specializované péči o sportovce s kardiálním onemocněním (8). V citovaném materiálu jsou uvedeny podmínky pro vznik centra a také podmínky pro provoz ambulance sportovní kardiologie. Lékař, který objeví na EKG sportovce abnormální nález, by měl pacienta odeslat ke sportovnímu kardiologovi, v případě, že je nález sporný nebo se jedná o komplikovaný případ, pak odeslat do některého z center. Fyziologické nálezy u sportovců (9) Sinusová bradykardie (srdeční frekvence v klidu nižší než 60/min). Vyskytuje se až u 80 % trénovaných sportovců. Pokud je frekvence nad 30/min, sportovec nemá symptomy jako je únava, vertigo, synkopa, je tento nález považován za fyziologický. Doporučení: sinusovou bradykardii u sportovce je nutno odlišit od nemocí sinuTab. 1. Rozdělení EKG nálezů na fyziologické, hraniční a abnormální Skupina 1. Fyziologické EKG změny Skupina 2. Hraniční nález na EKG Skupina 3. Abnormální EKG změny Sinusová bradykardie nebo arytmie Osa srdeční doleva Inverze T vlny AV blok I. stupně Zvětšení levé síně Deprese ST segmentu Nekompletní blok pravého Tawarova raménka Osa srdeční doprava Patologické Q kmity Časná repolarizace/elevace ST segmentu Zvětšení pravé síně Kompletní blokáda levého Tawarova raménka Zvýšená voltáž QRS pro hypetrofii LK nebo PK Kompletní blokáda pravého Tawarova raménka Trvání QRS komplexu nad 140 ms Inverze T vlny ve V1–3 u osob pod 16 let věku Epsilon vlna Ektopický síňový nebo junkční rytmus Preexcitace komor Elevace ST segmentu s inverzí vlny T V1–4 u černochů Syndrom dlouhého QT AV blokáda II. stupně Wenkenbach Brugada typu I Sinusová bradykardie pod 30/min PR interval nad 400 ms AV blokáda II. stupně Mobitz II AV blokáda III. stupně Více než 2 KES na klidovém EKG (10 s) Síňové tachyarytmie Komorové arytmie AV – atrioventrikulární; KES – komorové extrasystoly; LK – levá srdeční komora; PK – pravá srdeční komora.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=