Žilní tromboembolická nemoc je díky své incidenci, morbiditě a mortalitě významným socioekonomickým problémem. Její výskyt však lze snížit využitím účinných profylaktických režimů. K dispozici dnes máme, kromě pravidla časné mobilizace pacientů po operacích, kompresivní punčochy, intermitentní pneumatickou kompresi a různá antitrombotika, z nichž se nejvíce využívají hepariny a warfarin. Indikace různých profylaktických režimů nebo jejich kombinací se řídí rizikem žilní trombózy, které vyplývá z charakteru operačního zákroku nebo preexistujícího interního onemocnění, věku pacienta a z přídatných rizikových faktorů. Různý trombogenní potenciál operačních výkonů a nesčetné množství různě významných přídatných rizikových faktorů tromboembolické nemoci představuje nepřehlednou spleť informací, jejichž nesprávná interpretace může mít pro pacienta fatální následky. Příručka a jednoduchý počítačový program, které právě vycházejí, si kladou za cíl usnadnit lékařům v každodenní klinické praxi orientaci ve zmiňované džungli informací. Výchozím materiálem jsou doporučení 6. konference ACCP o antitrombotické terapii publikované v Chest 119/1(Suppl.) 2001. Počítačový program může mít pro studenty medicíny význam edukační a pro erudované lékaře v klinické praxi svým způsobem i výchovný, protože nabádá ke komplexnímu nahlížení na problematiku péče o pacienty s riziky žilní trombózy...

Zobrazit celý článek