Celosvětově přibývá obézních osob, a to tempem, které svou nezadržitelností nutně povede k situaci, kdy za nepříliš dlouhou dobu nebudou zdravotnické systémy schopné ufinancovat a kapacitně zvládat nápor chorob, které jsou přímým důsledkem vysoké hmotnosti a nestřídmého příjmu potravin a nápojů s vysokou energetickou hodnotou. Za posledních 40 let se v České republice znásobil počet osob s nadváhou a obezitou dvaapůlkrát, nápadně stejně, tedy dvaapůlkrát, se znásobil i počet diabetiků.
Ústřední příčinou epidemie obezity je obezitogenní prostředí, jímž jsme obklopováni doslova všude: nadměrný a rychlý přístup k potravinám, nevhodná kvalita a složení stravy, včetně nadměrného počtu kalorií, čas a chuť k jídlu (nikoli hlad) vedoucí k přejídání, někdy i úmyslné vykrmování, nesprávná strava nadcházejících matek, a to i před početím, nedostatek pohybu a lenost, vlivy rodiny a okolí, nedostatek spánku. Existují vážné indicie, že ke vzrůstu obezity přispívají epigenetické vlivy.
V České republice žije přes jeden milion osob se zdravotním postižením. Téměř polovina z toho jsou lidé v produktivním věku.
Odlišnost dnes už není vnímána jako ohrožení a jako něco, co je třeba odstranit a vyloučit. Když člověk veřejně přizná, že je součástí jeho života například roztroušená skleróza, může ze strany běžné společnosti sice cítit nejistotu, obavy, zaznamenat zkreslené představy. Na druhou stranu však také otevřenost, snahu o poznání, podporu a ochotu pomoci. Podpora z nejbližšího okolí je pro člověka základem pro to, aby mohl žít spokojeným životem. K němu může jistou měrou pomoci také stát a jeho zdravotní a sociální systém.
Zdravotní pojišťovna, česká správa sociálního zabezpečení, úřad práce a případně i obecní (městský) úřad, městská část nebo obvod jsou instituce, které mohou pacientovi pomoci řešit témata, která se netýkají práce těch nejpovolanějších – lékařů, lékařek, zdravotníků. Tedy těch, kteří prakticky řeší zdravotní stav klienta – pacienta. Víte, která instituce co řeší?
Příchod nemoci nezasahuje jen samotného pacienta, ale také jeho blízké. Ti mu chtějí být oporou. Situace je pro ně ale mnohdy náročná, případně nevědí jak přesně mu pomoci, co říci apod. Obdobné to může být, když je ze strany blízkého osloven lékař, onkolog. Praktickým doporučením v této oblasti se věnuje náš podcast, otevíráme zde témata: jak o nemoci mluvit, jak blízké podpořit, jak zvládnout „být tam pro ně", a zároveň mít dost sil i pro sebe. Tento užitečný podcast pro vás připravil PhDr. Ing. Martin Pospíchal, Ph.D., z psychoonkologické sekce České onkologické společnosti.
Zveme vás k poslechu pediatricko-mateřského podcastu Pediatrie na vlastní kůži, který tvoří pět pediatriček a zároveň maminek dnes už celkem osmi dětí.
Tento díl s názvem Resuscitace dětí a SIDS jsme upravily přímo pro vás a můžete si tak připomenout laickou resuscitaci dětí a preventivní opatření proti SIDS včetně základů bezpečného spánku kojenců. Pokud by se vám náš způsob odborné osvěty líbil, budeme rády, pokud ho doporučíte rodičům vašich malých pacientů. Podcasty jsou dostupné na všech platformách a jsou zcela zdarma
Je v přístupu českého sociálního systému rozdíl mezi diagnózou, kde startem byla nemoc z povolání, pracovní úraz, nebo "jen běžný život"? Lze úraz na pracovišti, k jehož vzniku došlo vinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu považovat za pracovní úraz? Jak mohu jako lékař pomoci pracujícímu pacientovi, který má dlouhodobé zdravotní omezení a kterého stát a jeho sociální systém trestá za to, že pracuje? Co lze a co nelze považovat za pracovní úraz vs. nemoc z povolání, jak se k tomu staví sociální systém a systém náhrad? Nejen na tyto otázky, ale i na spoustu dalších najdete odpověď v podcastu Mgr. Hany Potměšilové, BA, Dis. (Revenium, z.s.).
Předchozí díly povídání o závratích byly zaměřeny na jejich diagnostiku a léčbu z pohledu lékařů jednotlivých specializací. Abychom posluchačům poskytli kompletní pohled na tuto problematiku, nemůžeme opominout samotného pacienta. Závěrečný díl povídání o závratích je tedy věnován pohledu člověka, který má se závratěmi osobní zkušenost. Jeho příběh, doporučení a povzbuzení pro všechny pacienty s podobnými problémy si můžete nyní poslechnout.
Psychika hraje v léčbě závratí významnou roli. Závrativé stavy ovlivňují psychiku pacienta a psychické problémy se naopak mohou projevit řadou doprovodných symptomů, včetně závrativých obtíží. To vše jsou situace, se kterými se snaží pacientovi pomoci právě psychiatr. Na otázky, jaké jsou moderní postupy v léčbě pacientů v ordinacích psychiatrů, jaké jsou se závratěmi spojené diagnózy, kde jsou hranice toho, co by měl již pacient s psychiatrem řešit a co je „normální“, či jak je to se stigmatizací pacientů odeslaných k psychiatrovi, odpovídala paní doktorka Kristýna Vrbová z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci.
Nedílnou součástí komplexního přístupu k pacientům se závrativými obtížemi je také péče fyzioterapeuta. Jak pacientovi může pomoci on, jak časté by měly být rehabilitace, anebo jestli pacienti mohou cvičit sami podle návodů na internetu, to vše se dozvíte v následujícím povídání s panem docentem Ondřejem Čakrtem z Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Praze v Motole.
Problematika diagnostiky a léčby závratí spadá do několika různých lékařských odborností. V prvních dílech podcastů jsme s pacientem prošli cestu od praktického lékaře, přes vyšetření u neurologa a v tomto povídání se zastavíme v ordinaci lékaře ORL. Pan doktor Vladimír Koucký z Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole odpovídal na dotazy o tom, co čeká pacienta při vyšetření u otorinolaryngologa, k jakým závěrům mohou vést výsledky těchto vyšetření a také, zda a jak rychle může ORL lékař pacientovi s jeho problémy pomoci.
Ve čtvrtém díle povídání o závratích jsme se zeptali pana docenta Jaroslava Jeřábka z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Motole nejenom na to, jak se závratě léčí, ale také na to, kam by se neurologie nebo medicína vůbec měla posunout tak, aby dokázala ještě lépe pomoci pacientům trpícím závratěmi.
Ve třetí části seriálu podcastů o závratích nahlédneme s pacientem trpícím závratěmi do ordinace neurologa. Jaká vyšetření ho čekají, co mohou odhalit nebo zda se může pacient zcela vyléčit, to jsou otázky, na které odpovídal pan docent Jaroslav Jeřábek z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Motole. V závěru povídání zavzpomínal na kuriózní případ pacienta trpícího závratěmi. Co se mu přihodilo a zda měl jeho příběh šťastný konec, poslouchejte v tomto podcastu.
Prvním lékařem, ke kterému se pacient se závratí zpravidla dostaví, je jeho praktický lékař. Co za vyšetření pacienta se závratí v ordinaci čeká, jaké mohou být příčiny jeho obtíží, či na jaká další odborná pracoviště ho může lékař odeslat, se dozvíte v druhé části podcastů věnovaných závratím.
Co to závrať je, jak se projevuje, k jakému lékaři zajít, pokud na sobě pozoruji některý z příznaků, nebo jestli trpí závratěmi Češi častěji než jiné národnosti – to jsou otázky, na které v první části povídání o závratích odpovídal pan docent Jaroslav Jeřábek z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Motole.
Jaké informace a za jakých podmínek může lékař o pacientech uchovávat? Může podávat informace Policii ČR nebo obecnímu úřadu? Jakou má oznamovací povinnost? A jak je to se sdělováním informací o výsledcích vyšetření pacientů e-mailem či telefonem? Těmto a dalším otázkám se věnovala JUDr. Šárka Špeciánová ve své přednášce, jejíž záznam si nyní můžete poslechnout.
Přednáška byla součástí odborného bloku Lékař a paragrafy, který proběhl v rámci 7. kongresu Medicíny pro praxi a Pediatrie pro praxi ve dnech 27.–28. května 2022 v Hradci Králové v podání odborníků z oblasti medicínského práva JUDr. Ing. Lukáš Prudila, Ph.D., z advokátní kanceláře AK Prudil a spol., s. r. o., a JUDr. Šárky Špeciánové z Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK v Praze.
Záznam přednášky paní doktorky Věry Pellantové se zaměřuje na snížení rizik spojených s pobytem v cizích zemí. V prvé řadě je třeba, aby děti absolvovaly základní i doporučená očkování. V další fázi je nutné zvládnout obtíže spojené s vlastní cestou. V místě pobytu pak klademe důraz na prevenci infekčních chorob, včetně snížení pravděpodobnosti zákusu hmyzu nebo poranění zvířetem. Po návratu se soustředíme na dokončení vakcinačních schémat a řešení případných zdravotních obtíží vzniklých v souvislosti s cestou do exotiky.
Prof. MUDr. Ján Praško, CSc., a prim. MUDr. Aleš Grambal, Ph.D., v názorné ukázce předvádějí navázání kontaktu psychiatra s pacientem obávajícím se o své somatické zdraví. Prozkoumávají tělesné příznaky stresové reakce (bušení srdce, obtížné dýchání, sevření hrudníku, motání hlavy) a postup psychiatra směřující k tomu, aby si pacient uvědomil souvislost mezi psychickým stavem a těmito příznaky. Jde o záznam scénky z konference Psychiatrie pro praxi, ale vzhledem k tomu, že zachycuje poměrně častou situaci, se kterou se lze setkat, zpřístupňujeme ji jako užitečnou informaci také v této podobě.
Záznam přednášky doc. Kateřiny Rusinové je sice z kongresu pro neurology, ale přehledně shrnuje obecné principy využitelné i lékaři jiných odborností. Dozvíte se o různých indikacích paliativní péče a získáte praktický návod, jak pacientovi sdělit nepříznivou zprávu. Paliativní péče se netýká jenom závěru života, je indikována současně s léčbou kurativní, a zlepšuje tak kvalitu života pacientů se závažným onemocněním.
Tento AI-generovaný podcast zevrubně analyzuje stigmatizaci lidí s obezitou, což je rozšířený, ale nežádoucí jev, který může negativně ovlivnit motivaci k úpravě životního stylu. Článek Mgr. Eriky Čermákové a Mgr. Martina Forejta, Ph.D., z Medicíny pro praxi (Stigmatizace lidí s obezitou v kontextu etiologických faktorů – Med. praxi. 2025;22(3):160-163 | DOI: 10.36290/med.2025.021) zdůrazňuje, že obezita je multifaktoriální onemocnění, jehož příčiny zahrnují genetické predispozice, vliv střevního mikrobiomu, prenatální a postnatální faktory, kvalitu spánku, úroveň stresu a endokrinologická onemocnění. Dále se zabývá rizikovými obdobími života a vlivem některých léků na rozvoj obezity. Závěrem uslyšíte komplexní doporučení pro léčbu, která zahrnuje úpravu životního stylu, multioborovou spolupráci a v indikovaných případech farmakoterapii či bariatrickou chirurgii, a podtrhuje nezbytnost destigmatizace a pozitivní motivace ze strany zdravotníků i celé společnosti.
Jak může být péče o dětské pacienty dostupnější, bezpečnější a flexibilnější díky technologiím? V tomto AI-generovaném podcastu shrnujeme klíčové poznatky z přehledového článku Mgr. M. Štýbnara publikovaného v Pediatrii pro praxi (Pediatr. praxi. 2025;26(2):111-118 | DOI: 10.36290/ped.2025.021) – od videokonzultací přes monitorování astmatu až po telestomatologii a telepsychiatrii. Zaměřujeme se nejen na přínosy, ale i na limity a výzvy implementace do každodenní praxe.
Poslechněte si, jak může telemedicína podpořit kvalitu péče, zkrátit čekání na specialistu nebo snížit stres malých pacientů i jejich rodin.
AI-generovaný rozhovor nad obsahem článku z Medicíny pro praxi (Med. praxi. 2025;22(3):187-191, DOI: 10.36290/med.2025.038) přináší náhled na poměrně širokou paletu ženských sexuálních dysfunkcí. Zaměřuje se na jejich rozdělení, etiologii, rizikové faktory, diagnostiku a léčbu tak, aby byla pro lékaře v praxi co nejpraktičtější a nejpřínosnější.
Zdůrazňuje, že tyto dysfunkce jsou často multifaktoriální a vyžadují individualizovaný přístup a mezioborovou spolupráci zahrnující lékaře různých specializací a psychology. Přestože specifických léků je málo, jsou rozebrány různé terapeutické metody, od úpravy životního stylu a psychoterapie až po hormonální léčbu a použití podpůrných pomůcek.
Na základě aktuálních informací o přibývajícím počtu nakažených svrabem přinášíme podcast vygenerovaný umělou inteligencí na základě odborného článku z časopisu Dermatologie pro praxi.
Vypravíme se od zajímavostí z historie přes aktuální epidemiologická čísla až k moderním diagnostickým trikům s dermatoskopem. Rozpitváme lokální i celkovou terapii — od permethrinu po starou dobrou síru — a podíváme se i na prevenci, rezistenci a možné komplikace, které mohou končit až nemocí z povolání. Na závěr přihodíme praktické tipy, jak ochránit sebe, rodinu i kolegy, a vysvětlíme, proč svědění nemusí hned znamenat špatnou hygienu.
Poslechem získáte náskok před roztoči, kteří nikdy nespí.
Tonutí zůstává jednou z nejčastějších preventabilních příčin úmrtí, přesto stále podceňujeme zlaté první minuty na břehu.
Podcast vytvořený pomocí AI vychází z článku MUDr. Jakuba Jonáše, Ph.D. Krok za krokem jsou probrány klíčové body první pomoci u dospělých tonoucích – od bezpečného vytažení z vody až po pět iniciačních vdechů.
Dozvíte se, proč je ventilace při KPR u tonutí zásadní a jak správný poměr kompresí a vdechů zvyšuje šanci na kvalitní přežití.
Jsou rozebrány aktuální evropské guidelines 2024/25 a praktické tipy pro přednemocniční i nemocniční týmy.
Poslechem získáte rychlý, evidence-based refresh do letní sezóny – ideální pro urgentisty, intenzivisty, anesteziology i praktiky.
Rozhovor vytvořený pomocí umělé inteligence shrnuje klíčové myšlenky z editorialu 4. čísla časopisu Vnitřní lékařství. Přináší přehled nejdůležitějších témat současné pneumologie, včetně bronchogenního karcinomu, intersticiálních plicních procesů, CHOPN, astmatu a cystické fibrózy. Pomůže vám zorientovat se v aktuálních trendech v diagnostice a terapii, například v oblasti screeningu, biologické a modulátorové léčby či péče o geneticky podmíněné plicní nemoci. Podcast jednak přibližuje obsah tematického čísla, zároveň vás vyzve k jeho hlubšímu prostudování. A i když rozhovor nevedli skuteční lidé, informace v něm obsažené rozhodně stojí za poslech.
Alternativa pro unavené oči: rozhovor generovaný umělou inteligencí pro vás shrnuje obsah článku prof. Vladimíra Mihála z Dětské kliniky LF UP a FN Olomouc. Text vysvětluje význam publikací kazuistik a systematicky shrnuje motivy pro psaní – od neobvyklých prezentací až po nové léčebné technologie. Autor podrobně popisuje strukturu kazuistiky se šesti částmi: titul, abstrakt, úvod, popis případu, diskuzi a literární odkazy. Pro každou část poskytuje konkrétní doporučení. Zdůrazňuje důležitost rychlé publikace unikátních případů a jejich přínos pro medicínu založenou na důkazech.
Poslechněte si tento rozhovor jako praktický manuál pro přípravu vlastní publikace kazuistiky.