Interní Med. 2003; 5(9): 434-436

Antifosfolipidový syndrom

MUDr. Antonín Hluší, doc. MUDr. Věra Krčová CSc
Hemato-onkologická klinika FN a LF UP v Olomouci

Klíčová slova: antifosfolipidový syndrom, lupus antikoagulans, antikardiolipinové protilátky, trombóza.
Keywords: antiphospholipid syndrome, lupus anticoagulant, anticardiolipin antibody, thrombosis.

Zveřejněno: 31. prosinec 2003  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hluší A, Krčová V. Antifosfolipidový syndrom. Interní Med. 2003;5(9):434-436.

Antifosfolipidový syndrom (APS) je získané autoimunitní onemocnění definované klinicky a laboratorně. Klinická diagnostická kritéria zahrnují žilní či arteriální trombózy, komplikace v těhotenství, trombocytopenii. Laboratorně musí být opakovaně prokázány antifosfolipidové protilátky - buď koagulačními testy (LA - lupus antikoagulans), nebo ELISA metodami (ACLA - antikardiolipinové protilátky). Výskyt antifosfolipidových protilátek může provázet řadu onemocnění (autoimunitní, malignity), nebo je primární. Klinická manifestace může být velmi pestrá v řadě medicínských oborů. Akutní průběh - katastrofický APS - je naštěstí vzácný.

Antiphospholipid antibody syndrome

Antiphospholipid antibody syndrome (APS) is an acquired autoimmune disorder charakte-rized by clinical and laboratory attributes. Clinical diagnostic criteria comprise venous or arterial thrombosis, pregnancy complications, thrombocytopenia. Laboratory testing must be repeated positive for antiphospholipid antibodies - either coagulation tests (LA - lupus anticoagulant) or ELISA methods (ACLA - anticardiolipin antibody). Many disorders (autoimmune, malignancies) can be accompanied by a presence of antiphospholipid antibodies. APS occurs in primary form with no associated illness. Clinical manifestation can be miscellaneous in different medical fields. Fulminant course - catastrophic APS appears to be rare.

Stáhnout citaci

Reference

  1. Bauer KA. Hypercoagulable States. In: Hematology, Churchill-Livingstone London 2000: 2029-2039.
  2. Branch DW, Khamashta MA. Antiphospholipid syndrome: obstetric diagnosis, management, and controversies. Obstet Gyn 2003; 101(6): 1333-44. Přejít k původnímu zdroji...
  3. Brey RL, Escalante A. Neurological manifestations of antiphospholipid antibody syndrome. Lupus 1998; 7: 67-74. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Esplin MS. Management of antiphospholipid syndrome during pregnancy. Clin Obstet Gynecol 2001; 44 (1): 20-28. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Feinstein DI. Inhibitors of Blood Coagulation. In: Hematology. Churchill-Livingstone London 2000: 1969-1983.
  6. Galli M, Luciani D, Bertolini G, Barbui T. Anti(beta)2-glycoprotein I, antiprothrombin anti-bodies and the risk of thrombosis in the antiphospholipid syndrome. Blood 2003; 19: (Epub ahead of print). Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Hanly JG, Antiphospholipid syndrome: an overview. CMAJ 2003; 168 (13): 1675-1682. Přejít na PubMed...
  8. Khamashta MA. Management of thrombosis and pregnancy loss in the antiphospholipid syndrome. Lupus 1998; 7: 162-165. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Lee GR, et al. Wintrobe´s Clinical Hematology. Williams & Wilkins 1998: 1759-1766.
  10. McIntyre JA, Wagenknecht DR, Faulk WP. Antiphospholipid antibodies: discovery, definitions, detection and disease. Prog in Lipid Research May 2003; 42 (3): 176-237. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Novotný J, Hyperkoagulační stavy. Lékařské listy 2000; 43: 9-10.
  12. Penka M, et al. Antifosfolipidový syndrom. In: Diseminovaná intravaskulární koagulace. Grada Publishing 2003: 119-133.