Interní Med. 2011; 13(10): 378-382

Farmakoterapie po infarktu myokardu

prof.MUDr.Jindřich ©pinar, CSc.1, prof.MUDr.Jiří Vítovec, CSc.2, prof.MUDr.Lenka ©pinarová, CSc.2
1 Interní kardiologická klinika, FN Brno a LF MU
2 Interní kardioangiologická klinika, FN u sv. Anny a LF MU, Brno

Základem léčby akutního koronárního syndromu je dnes včasná reperfuze. Česká republika díky síti 22 katetrizačních center patří mezi

země s vysokou dostupností reperfuzní léčby. Ročně je takto oąetřeno asi 6 000 nemocných, celkem je v České republice provedeno asi

22 000 koronárních angioplastik ročně. Po úspěąné reperfuzi musí následovat reľimová opatření – nekouřit, udrľovat vhodnou hmotnost

atd. A toto vąe musí být doplněno účinnou farmakoterapií, která má za úkol zabránit remodelaci levé komory, restenóze koronární tepny,

retrombóze a arytmiím. K tomuto slouľí 4 lékové skupiny – blokátory systému renin-angiotenzin-aldosteron, betablokátory, antiagregancia

a statiny. V průzkumu v ambulancích lékařů České republiky FARIM (FARmakoterapie po Infarktu Myokardu) jsme zjistili velmi dobrou

úroveň preskripce doporučovaných léků, kdy kaľdá z uvedených skupin byla předepsána asi u 90 % nemocných po infarktu myokardu.

Na dobré úrovni bylo i dosahování cílových hodnot krevního tlaku a cholesterolu, nedostatečné byly dávky některých preparátů.

Klíčová slova: infarkt myokardu, farmakoterapie, dávky, cílové hodnoty

Pharmacotherapy after myocardial infarction

Early reperfusion is currently the mainstay of treatment for acute coronary syndrome. Thanks to a network of 22 catheterization centres, the

Czech Republic is among countries with a high availability of reperfusion therapy. Approximately 28,000 patients are thus treated annually.

Successful reperfusion must be followed by lifestyle measures including not smoking, maintaining a healthy weight, etc. All this must be

complemented with effective pharmacotherapy whose goal is to prevent left ventricular remodelling, coronary artery restenosis, rethrombosis

and arrhythmias. Four drug groups are designed for this purpose: renin-angiotensin-aldosterone system blockers, beta blockers,

antiplatelet agents and statins. The FARIM (FARmakoterapie po Infarktu Myokardu – Pharmacotherapy after Myocardial Infarction) survey

conducted in the practices of physicians in the Czech Republic found a very good rate of prescribing the recommended drugs with each

of the drug groups mentioned above being prescribed in about 90% of patients after myocardial infarction. Achieving the target levels of

blood pressure and cholesterol was also found to be of a good standard while the doses of some agents were inadequate.

Keywords: myocardial infarction, pharmacotherapy, doses, target levels

Zveřejněno: 1. říjen 2011  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
©pinar J, Vítovec J, ©pinarová L. Farmakoterapie po infarktu myokardu. Interní Med. 2011;13(10):378-382.
Stáhnout citaci

Reference

  1. ©imon J, et al. Epidemiologie a prevence ischemické choroby srdeční. Praha, Grada Publishing 2001, 264 s.
  2. Van de Werf F, Bax J, Betriu A, et al. ESC Committee for Practice Guidelines (GPC). Management of acute myocardial infarction in patients presenting with persistent ST-segment elevation: the task force on the management of ST-segment acute myocardial infarction of the European Society of cardiology. Eur Heart J 2008; 29: 2909-2945. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Widimský P, Hlinomaz O, Kala P, Jirmář R. Diagnostika a léčba akutního infarktu myokardu s elevacemi ST. Cor Vasa 2009; 51(10): 724-740. Přejít k původnímu zdroji...
  4. Cífková R. Co způsobuje pokles úmrtnosti na ischemickou chorobu srdeční? - editorial. Vnitřní lékařství 2011; 57(5): 435-436. Přejít na PubMed...
  5. Groch L. Co způsobuje pokles úmrtnosti na ischemickou chorobu srdeční? - editorial. Vnitřní lékařství 2011; 57(5): 437-438. Přejít na PubMed...
  6. Kotík L. Sníľení morbidity a mortality nemocných s chronickými formami ischemické choroby srdeční je výsledkem konzervativní léčby. Vnitřní lékařství 2011; 57(5): 497-501. Přejít na PubMed...
  7. ©pinar J. Máme na to kuráľ (COURAGE)? Cor et Vasa 2007; 49(6): K 156.
  8. Bělohlávek J, Aschermann M. Doporučený postup pro diagnostiku a léčbu akutních koronárních syndromů bez elevací ST úseků na EKG. Cor Vasa 2008; 50(Suppl): 1S7-1S23.
  9. ©pinar J, Ludka O, Sepąi M, et al v zastoupení řeąitelů registru: Registr BRNO 2: farmakoterapie po infarktu myokardu. Vnitřní lékařství 2010; 56(6): 533-540. Přejít na PubMed...
  10. Boden WE, O'Rourke RA, Teo KK, et al. Optimal medical therapy with or without PCI for stable coronary disease. N Engl J Med 2007; 356: 1503-1516. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Mancia G, Laurent S, Agabiti-Rosei L, et al. Reappraisal of European guidelines on hypertension management: a European Society of hypertension Task Force document. Journal of Hypertension 2009; 27(11): 2121-2158. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Vaverková H, Soąka V, Rosolová H, et al. Doporučení pro diagnostiku a léčbu dyslipidémií v dospělosti, vypracované výborem České společnosti pro aterosklerózu. Vnitř Lék 2007; 53(2): 181-197. Přejít na PubMed...
  13. Widimský J jr., Cífková R, ©pinat J, et al. Doporučení diagnostických a léčebných postupů arteriální hypertenze - verze 2007. Doporučení České společnosti pro hypertenzi. Vnitřní lékařství 2008; 1: 101-118.
  14. The HOPE investigators: Effects of angiotensin-converting-enzyme inhibitor ramipril, on cardiovascular events in high-risk patients. NEJM 2000; 342: 145-153. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. The PEACE Trial Investigators. Angiotensin-converting- enzyme inhibition in stable coronary artery disease. N Engl J Med. 2004; 351: 2058-2068. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Dickstein K, Kjekshus J. and OPTIMAAL Study Group. Effects od losartan nad captopril on mortality and morbidity in high-risk patients after acute myocardial infarction: the OPTIMAAL randomised trial. Lancet 2002; 360: 752-760. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. ONTARGET study investigators: Telmisartan, ramipril or both in patients at high risk for vascular events. N Engl J Med 2008; 358: 1547-1559. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Yusuf S for the TRANSCEND investigators: Effects of the angiotensin-receptor blocker telmisartan on cardiovascular event in high risk patients intolerant to angiotensin-converting enzyme inhibitors: a randomised controlled trial. Lancet 2008; 372: 1174-1183. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Pfeffer MA, McMurray JJV, Velazquez EJ, et al. (for VALIANT Investigators): Valsartan, Captopril, or Both in Myocardial Infarction Complicated by Heart Failure, Left Ventricular Dysfunction, or Both. N Engl J Med 2003; 349: 1893-1906. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Vítovec J, ©pinar J. Je kombinace inhibitorů ACE a blokátorů receptorů pro angiotenzin II v léčbě kardiovaskulárních onemocnění indikovaná? Remedia 2009; 19: 149-152.
  21. Pedersen TR, Faergeman O, Kastelein JJ, et al. and Incremental Decrease in End Points Through Aggressive Lipid-Lowering Study Group, High-dose atorvastatin versus usual-dose simvastatin for secondary prevention after myocardial infarction: the IDEAL study: a randomized controlled trial. JAMA 2006; 294: 2437-2445. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Walentin L, Becker R, Budaj A, et al. Ticagrelor versus clopidogrel in patients with acute coronary syndroms. NEJM 2009; 361(12): 1045-1057. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. ©pinar J, Vítovec J. Komu zvoní hrana. Kardiologická revue 2009; 11(4): 197-199.
  24. Wiviott SD, Braunwald E, McCabe CH, et al. Prasugrel versus clopidogrel in patients with acute coronary syndromes. N Engl j Med 2007; 357: 2001-2015. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. ©pinar J, Vítovec J, ©pinarová L. Studie FARIM - FARmakoterapie po Infarktu Myokardu. Vnitřní lékařství 2011; 57(9): v tisku.