Interní Med. 2012; 14(2): 55-58

Alergie a astma, současný stav poznání a léčby

MUDr.Eva Vernerová
Ústav imunologie, 2. LF UK a FN v Motole, Praha

V posledních desetiletích enormně vzrostla prevalence alergických onemocnění a astmatu. Pokroky ve farmakoterapii vedou u většiny

chorob k efektivnímu potlačení příznaků a ke zlepšení kvality života. Neřeší však zatím příčinu alergií a nevedou k jejich úplnému vyléčení.

Důsledkem je nezbytná celoživotní medikace. Ústřední roli v regulaci imunitní reakce a udržení potřebné tolerance hrají různé

subpopulace T lymfocytů, zejména T regulační lymfocyty (Treg). Ty se nyní stávají cílem léčby alergických onemocnění.

Klíčová slova: alergie, astma, terapie

Allergy and asthma

A dramatic increase in the prevalence of allergy and asthma has occurrred during the past few decades. Although the symptoms of many

allergic disorders can be suppressed quite effectively by pharmacological interventions, these do not provide a curative solution and

therefore involve lifelong use of medication. The pivotal role in the regulation and maintaining of allergen tolerance represent T cell

subsets, particullary T regulatory cells (T reg). These cells represent targets in the treatment of allergic disorders.

Keywords: allergy, asthma, therapy

Zveřejněno: 22. únor 2012  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Vernerová E. Alergie a astma, současný stav poznání a léčby. Interní Med. 2012;14(2):55-58.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Hořejší V, Bartůňková J. Základy imunologie. 4. vydání. Praha: Triton 2009.
    2. Špičák V, Panzner P. Alergologie. Praha: Galén 2004.
    3. Teřl M, Rybníček O. Asthma bronchiale v příčinách a klinických obrazech. Geum 2006.
    4. Zweiman B, Schwartz LB. Inflammatory Mechanisms in allergic diseases. M. Dekker inc. 2002.
    5. Verhagen J Taylor A, Blase K. T Regulatory Cells in Allergen-Specific Immunotherapy Int. Reviews of Immunol. 2005; 24: 533-548. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Poloučková A, Čapková Š, Kayserová J, et al. Možnosti celkové léčby závažných forem atopického akzému u dětí pohledem imunologa-alergologa. Ref. výběr z dermatovenerologie 2008; 50(1): 26-36.
    7. Rybníček O, Seberová E, Brož P, et al. Průvodce specifickou alergenovou imunoterapií. Praha: Tigis 2009.
    8. Seberová E. ARIA - alergická rýma a její vliv na astma. Alergie 2002; 4(Suppl 2): 6-8.
    9. Vernerová E. Alergická rýma v podzimním období. Medical Tribune 2008; 4(26): 2-3.
    10. Teřl M. Diagnostický přístup k astmatu prizmatem eozinofilie a alergie. Stud. Pneumol Phtiseol 2009; 4: 127-128.
    11. Kašák V. Novinky v léčbě astmatu. Postgrad med. 2011; 13(6): 3-9.
    12. Kašák V. Kontrola astmatu a exacerbací. Medicína po promoci 2010; 11: 69-73.
    13. Pohunek P. Biologická léčba těžkého astmatu u dětí monoklonální anti-IgE protilátku omalizunabem. Farmakoterapie 2010; 6: 364-368.
    14. Vernerová E. Omalizunab v etiopatogenezi alergických onemocnění. Medical Tribune 2010; 6(4) D5.

    Zpět na obsah