Interv Akut Kardiol. 2018;17(3):181-184

Studie FOURIER – evalocumab v sekundární prevenci

Jindřich Špinar¹, Lenka Špinarová², Jiří Vítovec²

¹ Interní kardiologická klinika, LF MU a FN Brno

² I. interní-kardioangiologická klinika, FN u sv. Anny, Brno

Zvýšená koncentrace LDL-cholesterolu (LDL-C) je nezávislým rizikovým faktorem kardiovaskulární morbidity a mortality, na který se zaměřují četné terapeutické intervence. Bohužel i přes maximální možnou terapii statiny se u celé řady nemocných nedaří dosáhnout uspokojivé kontroly. Právě těmto pacientům je nyní možné nabídnout moderní léčbu inhibitory proprotein konvertázy subtilizin-kexin typu 9 (PCSK9). Studie FOURIER zařadila 27 564 nemocných s prokázaným kardiovaskulárním onemocněním a léčených maximální tolerovanou dávkou statinů a randomizovala je na léčbu evalocumabem nebo placebem. Pokles cholesterolu po evalocumabu byl o 59 % průměrně z 90 mg/dl na 30mg/dl, tedy asi na 0,8 mmol/l. Primární cíl – srdeční infarkt, CMP, hospitalizace pro anginu pectoris, revaskularizace a/nebo úmrtí byl snížen z 14,6 % na 12,6 % (p < 0,0001), hlavní sekundární cíl – úmrtí, infarkt myokardu a CMP z 9,9 % na 7,9 % (p < 0,0001). Celková mortalita ovlivněna nebyla 2,5 % vs. 2,4 %, významně byly sníženy infarkty myokardu 4,4 % vs. 6,3 % a cévní mozkové příhody 2,2 vs. 2,6 %. Nebylo podstatné zda nemocní byli na dávkování 1 × za 2 týdny, nebo 1 × za 4 týdny. Nebyly zaznamenány žádné významné rozdíly mezi nežádoucími účinky. Podstudie Ebbinghaus neprokázala žádný negativní vliv na neurokognitivní funkce.

Klíčová slova: cholesterol, evalocumab, mortalita, infarkt myokardu

Zveřejněno: 1. říjen 2018  Zobrazit citaci