Med. Pro Praxi 2007; 4(7): 320-324

Dermatomykózy

MUDr. David Stuchlík
Kožní oddělení Krajské nemocnice Pardubice

Říše hub je velmi rozmanitá – z více než 150 000 dosud popsaných druhů je pro člověka jen asi 180 druhů patogenních. Ve sdělení je hlavní pozornost věnována mykotickým onemocněním kůže, jedné z nejčastějších chorob léčených v ambulanci nejen kožního lékaře. Pro diagnózu je důležitý klinický obraz podpořený mykologickým vyšetřením. V další části se sdělení zabývá dělením dermatomykóz dle anatomické lokalizace a možnostmi léčení. V závěru článku se autor věnuje prevenci k zabránění recidiv onemocnění.

Klíčová slova: dermatomykózy, rozdělení, léčení, prevence

Zveřejněno: 20. říjen 2007  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Stuchlík D. Dermatomykózy. Med. praxi. 2007;4(7):320-324.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Braun-Falco O, Plewig G, Wolff H H. Dermatológia a venerológia. Martin, Osveta 2001: 252-286. Přejít k původnímu zdroji...
  2. Greenwood D et al. Lékařská mikrobiologie. Praha: Grada 1999: 563-583.
  3. Kubec K. Mykotické choroby kůže a jejích adnex. Praha: Avicenum 1983.
  4. Kubec K, Černá M, Vosmík F. Případ tinea faciei, imitující chronický diskoidní erytematodes. Čs Derm. 1977; 3: 179.
  5. Kuklová I. Diagnostika, terapie a prevence kožních mykóz. In Benáková Nina (ed.). Dermatovenerologie, dětská dermatologie a korektivní dermatologie 2006/2007. Praha: Triton 2006: 45-52.
  6. Mencl K. Je možné ovlivnit dermatomykózy ekologicky? Čes-slov. Derm. 2002; 77 (2): 71-75.
  7. Skořepová M. Riziko poškození jater u moderních systémových antimykotik. Čes-slov. Derm. 2004; 79 (2): 59-61.
  8. Vlašín Z, Burnogová L, Kratochvíl F. Mykózy obličeje (tinea faciei) připomínající erythematodes. Čs Derm. 1981; 1: 1.
  9. Votava M. Lékařská mikrobiologie speciální. Brno: Neptun 2003: 209-233.
  10. Vosmík F, Skořepová M. Dermatomykózy. Praha: Galén 1995.