Med. Pro Praxi 2008; 5(4): 157-160

Funkční stav v pokročilém stáří a genetická dispozice k dlouhověkosti

MUDr. Michaela Šnejdrlová1, MUDr. Zdeněk Kalvach CSc2
1 III. interní klinika VFN a 1. LF UK, Praha
2 Gerontologické centrum, Česká alzheimerovská společnost, Praha

Vzhledem k polymorbiditě, křehkosti, typické pro vyšší věk, a z nich vyplývajícího funkčního omezení (disability) je nutno geriatrické pacienty hodnotit komplexně; tzv. CGA (comprehensive geriatric assessment) sestává z běžného klinického vyšetření doplněného o hodnocení výkonnosti, vyšetření kineziologické a v neposlední řadě i o podrobnější sociální šetření. Velmi podstatnou složkou vyšetření a dlouhodobé péče o křehkého seniora je hodnocení soběstačnosti a sebeobsluhy, schopnosti samostatně obstarávat obvyklé potřeby.

Délka života obecně je dána kombinací genetických předpokladů – genotypu (podílejícího se cca 25 %) a vlivů prostředí, včetně životního stylu (tvoří 75 %), nicméně silnější vliv dědičnosti je na základě celé řady populačních studií předpokládán u dlouhověkých jedinců. Studie na úrovni molekulární genetiky dávají do souvislosti s dlouhověkostí produkty několika genů – tzv. kandidátních genů dlouhověkosti (geny Klotho, MORF 4, APOE, mitochondriální genotyp Mt5178A a další).

Klíčová slova: funkční zdatnost, soběstačnost, Activities of Daily Living (ADL), Mini Mental State Examination (MMSE), kandidátní geny dlouhověkosti

Zveřejněno: 1. červenec 2008  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Šnejdrlová M, Kalvach Z. Funkční stav v pokročilém stáří a genetická dispozice k dlouhověkosti. Med. praxi. 2008;5(4):157-160.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Ikushima M, Rakugi H, Ishikawa K et al. Anti-apoptotic and anti-senescence effects of Klotho on vascular endotelial cells. Biochem. Biophys. Res. Commun. 2006; 339: 827-832. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Kalvach Z, Zadák Z, Jirák R et al. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada, 2004: 165-200.
    3. Koochmeshgi J, Hosseini-Mazinani SM, Morteza, Seifati S et al. Apolipoprotein E genotype and age at menopause. Ann N Y Acad Sci. 2004; 1019: 564-567. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Kurosu H, Yamamoto M, Clark JD et al. Suppresion of aging in mice by the hormone Klotho. Science 2005; 309: 1829-1833. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Mastsumura Y, Aizawa H, Shikari-Iida T, Kuro-o M et al. Identification of the human klotho gene and its two transcripts enconding membráně and secreting klotho protein. Biochem. Biophys. Res. Commun. 1998; 242: 626-630. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Perls T, Kukel LM, Puca AA. The genetic of aging. Curr. Opin. Genet. Dev. 2002; 12: 362-369. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Puca AA, Daly MJ, Brewster SJ et al. A geonome-wide scan for linkage to human exceptional longevity identifies a locus on chromosome 4. Proc. Natl. Acad. Sci. USA 2001; 98: 10505-10508. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Salvioli S et al. Mitochondria, ageing and longevity - a new perspektive. FEBS Lett 2001; 492: 9-13. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Tanaka M et al. Mitochondrial genotype associated with longevity and its inhibitory effects on mutagenesis. Mech. Ageing. Dev. 2000; 116: 65-76. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah