Neurol. praxi. 2024;25(1):3

Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA, FEAN
předseda redakční rady

Vážené kolegyně a vážení kolegové,

středověká medicína v Evropě nebyla optimální, spíš asi jen slabá. Ženy často umíraly po porodech kvůli infekcím. Děti se často nedožívaly dospělosti. Riskantně probíhala chirurgie, například amputace, často se umíralo. Francouzští a angličtí králové se dotýkali nemocných­ – většinou šlo o tuberkulózu – s představou, že je uzdraví. Podobně církev prosazovala modlitby – za nemocemi stál Bůh­ – avšak často byla proti jiným postupům. Evropští lékaři používali rostliny s představou, že nemocné vyléčí, až do 15. století (viz obrázek). Středověcí lékaři sledovali barvu moči (viz druhý obrázek), aby diagnostikovali nemoc. V 11. století vznikly lékařské školy v Oxfordu a Paříži. Od 12. století pak začaly vznikat další lékařské školy, asi nejznámější byla tehdy jihoitalská medicína v Salernu, kde působili Italové, Arabové, Židé. Škola totiž nebyla podřízena církvi…

Zveřejněno: 6. březen 2024  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Rektor I, FANA. Slovo úvodem. Neurol. praxi. 2024;25(1):3.
Stáhnout citaci