Docent M. Navrátil promoval na Karlově univerzitě v roce 1955. Svou odbornou pediatrickou pouť zahájil v Bruntále v roli sekundárního lékaře, později pracoval jako obvodní pediatr v Uničově. Šest let po promoci již vstoupil na klinickou dráhu, nejdříve jako odborný asistent katedry pediatrie LF UP v Olomouci. V roce 1976 se stal primářem dětského oddělení Krajské nemocnice v Ostravě. V letech 1987-1994 zastával funkci přednosty Dětské kliniky LF UP a FN v Olomouci. Docent Navrátil vykonal rozsáhlou práci vědeckou (hepatologie a endokrinologie), pedagogickou, ale i obdivuhodně obsáhlou veřejně-zdravotnickou a organizační práci (krajský odborník pro pediatrii, člen poradního sboru hlavního odborníka pro pediatrii ČSR). Docent Navrátil celý svůj život zůstal věrný svým zásadám, bez ohledu na osobní prospěch. I proto byl až do své smrti velmi váženým členem Etické komise LF UP a FN Olomouc a členem Čestné rady okresního sdružení ČLK.

Nikdy by mě nenapadlo, že noční rozhovor, který jsme vedli před pár dny při cestě domů, vracejíc se z pracovního jednání v Brně, kde jsme připravovali ediční plán pro náš časopis na rok 2004, bude rozhovorem posledním.

Nikdy svou kliniku neopustil na delší čas. Nevracel se pouze jako vážený host, ale vedly jej k nám většinou pracovní povinnosti. Až jsem měl pocit, že toho tak trochu zneužíváme. Měl trvalý zájem o dění na klinice, nevynechal jediný klinický seminář, oduševněně diskutoval na olomouckých pediatrických kongresech, kde obvykle sedával v prvních řadách. Při pohledu na něj jsem cítil zvláštní oporu, byl pro nás trvalým majákem bezpečí.

Docent Navrátil byl jeden z mála lidí, které jsem v životě potkal, ten, který vždy každému obětavě pomohl, ke každému přistupoval velmi přátelsky a nezištně a často pracoval na úkor vlastního soukromí a odpočinku. Jeho práce, vztah k malým pacientům a ke spolupracovníkům byly více než příkladné. Mít vedle sebe někoho takového, jako byl docent Navrátil, to znamenalo cítit podporu, lásku a porozumění. Co snad však pro mě znamenalo ještě víc, že jsem ho poznal jako velmi upřímného, laskavého a bezelstného člověka.

Docent Miloš Navrátil byl výjimečně dobrý a charakterní člověk a velký lékař a vím, že právě proto on bude vždy kolem nás, v našich srdcích, v našem každodenním jednání a v naší paměti.

Nikdy na Vás nezapomeneme. Čest Vaší památce.

right