Psychiatr. praxi. 2013;14(1):7-9

Genetika úzkostných poruch

prof.MUDr.Ladislav Hosák, Ph.D.1,2, MUDr.Petr Šilhán1, Mgr.Jiřina Hosáková3
1 Katedra interních oborů, Ostravská univerzita v Ostravě, LF a Oddělení psychiatrické, FN Ostrava
2 Psychiatrická klinika, Univerzita Karlova v Praze, LF v Hradci Králové a FN Hradec Králové
3Ústav ošetřovatelství, Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik v Opavě

Podíl genetických faktorů na rozvoji úzkostných poruch je nejnižší ze všech skupin psychiatrických onemocnění – pouze 20 až 40 %. Rozhodující

vliv mají faktory prostředí, zejména psychotraumatizující. Přestože řada genetických asociačních studií již u úzkostných poruch

provedena byla, jejich výsledky jsou typicky negativní, nekonzistentní či nereplikované. Prakticky žádný gen není zatím možno označit

za kauzální v etiopatogenezi úzkostných poruch. V budoucnu však lze zásadně nové poznatky získat pomocí celogenomových asociačních

studií a genetickým výzkumem endofenotypů. Pomohou nám při vývoji nových biologických léčebných postupů úzkostných poruch.

Klíčová slova: úzkostné poruchy, genetika, celogenomové asociační studie, endofenotyp

Genetics of anxiety disorders

Heritability of anxiety disorders is the least of all psychiatric diseases – only 20 to 40 %. Environmental factors, especially the psychotraumatizing

ones, are deciding. Although series of genetic association studies in anxiety disorders have already been performed, their

results are typically negative, inconsistent, or non-replicated. On the present day, practically no gene can be considered as a causative

one in the etiopathogenesis of anxiety disorders. A basically new knowledge can be attained by whole-genome association studies and

genetic analyses of endophenotypes in the future. It will be useful in our finding of modern biological therapies in anxiety disorders.

Keywords: anxiety disorders, genetics, whole-genome association studies, endophenotype

Zveřejněno: 1. prosinec 2012  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hosák L, Šilhán P, Hosáková J. Genetika úzkostných poruch. Psychiatr. praxi. 2013;14(1):7-9.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Nurnberger JI, Berrettini W. Psychiatric Genetics. London: Chapman and Hall Medical 1998; 164.
  2. Cornelis MC, Nugent NR, Amstadter AB, Koenen KC. Genetics of Post-Traumatic Stress Disorder: Review and Recommendations for Genome-Wide Association Studies. Curr Psychiatry Rep 2010; 12: 313-326.
  3. Pauls DL. The genetics of obsessive-compulsive disorder: a review. Dialogues Clin Neurosci 2010; 12: 149-163. Přejít k původnímu zdroji...
  4. Na HR, Kang EH, Lee JH, Yu BH. The Genetic Basis of Panic Disorder. J Korean Med Sci 2011; 26: 701-710. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Smoller JW, Gardner-Schuster E, Covino J. The Genetic Basis of Panic and Phobic Anxiety Disorders. Am J Med Genet Part C 2008; 148C: 118-126. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Mathew SJ, Ho S. Etiology and Neurobiology of Social Anxiety Disorder. J Clin Psychiatry 2006; 67: 9-13.