Klinická farmakologie a farmacie, 2022 (roč. 36), číslo 1

Slovo úvodem

redakce

Klin Farmakol Farm. 2022;36(1):3  

Vážení čtenáři, protože se články hlavního tématu tohoto čísla týkají chirurgických oborů, požádali jsme o úvodník jednoho z našich nejvýznamnějších chirurgů, prof. MUDr. Pavla Pafka, DrSc. Za redakci jsme mu položili několik otázek, týkajících se vztahu chirurga a farmakologie...

Stanovení plazmatických koncentrací ampicilinu při jednorázovém podání v kardiochirurgické profylaxi

Determination of ampicillin plasma concentrations in single-dose administration for cardiac surgery prophylaxis

Vendula Kubíčková, Petr Šantavý, Karel Urbánek

Klin Farmakol Farm. 2022;36(1):4-7 | DOI: 10.36290/far.2022.001  

Cílem práce bylo stanovit koncentraci ampicilinu v plazmě kardiochirurgických pacientů podstupujících revaskularizaci myokardu bez použití extrakorporálního oběhu a výpočet jeho základních farmakokinetických parametrů. Ke stanovení koncentrace ampicilinu byla zavedena a validována HPLC metoda s UV detekcí a využitím kolony Luna® Omega Polar C18 Column (250 × 4 mm; 5 µm). Individuální farmakokinetické parametry byly vypočteny v programu MW Pharm 3.30 za použití jednokompartmentového modelu. Plazmatické koncentrace ampicilinu byly měřeny u 20 pacientů 15, 30, 45, 60, 120 a 180 min po podání a při ukončení operace. Byla zjištěna průměrná C_max...

Zásady podávání vybraných léčivých přípravků z pohledu znalostí studentů

Principles of administration of selected medicinal products from the perspective of students' knowledge

Magdalena Bélová, Martin Krause

Klin Farmakol Farm. 2022;36(1):8-12 | DOI: 10.36290/far.2022.002  

Znalosti o léčivých přípravcích a zásadách jejich podání patří mezi klíčové vědomosti a dovednosti, kterými by měli studenti studijního oboru Zdravotnický záchranář, jakožto budoucí kvalifikovaní zdravotničtí záchranáři, disponovat. Úkony spojené s podáním léčivých přípravků jsou důležitou součástí pomyslného záchranného řetězce, a je to právě správně zvolená a efektivní farmakologická léčba, která z velké části určuje další osud pacienta. Pokud chceme pacientům zajistit kvalitní a komplexní péči, která je v souladu s holistickým přístupem, je potřeba, aby se právě studentům dostávalo toho nejlepšího vzdělání, a to i přes to, že problematika podávání...

Léčba pooperační bolesti

Treatment of postoperative pain

Jiří Málek

Klin Farmakol Farm. 2022;36(1):13-18 | DOI: 10.36290/far.2022.003  

V roce 2020 byla přijata nová definice bolesti, která ještě více zdůrazňuje její individuální charakter, významný vliv emočních a dalších faktorů na její intenzitu a míru utrpení, nutnost věnovat zvýšenou pozornost těm, kteří nemohou verbálně svůj prožitek popsat, a negativní vliv bolesti na kvalitu života. Léčba akutní pooperační bolesti patří mezi základní součásti komplexní péče o chirurgické pacienty. To dokumentuje i řada doporučení odborných společností vydaných k této problematice. Odkaz na ta nejdůležitější je uveden v seznamu literatury. V článku jsou souhrnně uvedeny základní principy přístupu k terapii a přehled nových trendů, zejména v...

Pooperační nauzea a zvracení

Postoperative nausea and vomiting

Michal Frelich, Ondřej Jor, Vojtěch Vodička, Filip Burša, Eva Kušíková

Klin Farmakol Farm. 2022;36(1):19-23 | DOI: 10.36290/far.2022.004  

Pooperační nauzea a zvracení (PONV) je častou pooperační komplikací, která postihuje 30-50 % pacientů. Nedostatečně léčená PONV zvyšuje perioperační morbiditu (dehiscence operační rány, krvácení, dehydratace), dochází k prodloužení pobytu na dospávacím pokoji i celkové doby hospitalizace. Ondansetron a dexametazon jsou nejčastěji používané látky v prevenci a léčbě PONV. U vysoce rizikových pacientů je indikován multimodální přístup, který spočívá v aplikaci farmakologických a nefarmakologických postupů.

Antifibrinolytika a jejich použití v kardiochirurgii

Antifibrinolytics in cardiac surgery

Roman Hájek

Klin Farmakol Farm. 2022;36(1):24-28 | DOI: 10.36290/far.2022.005  

Kardiochirurgický výkon v mimotělním oběhu je spojen s aktivací celého systému hemostázy včetně systému fibrinolytického. Antifibrinolytika jsou jednou z nejvíce studovaných lékových skupin v kardiochirurgii za poslední dvě dekády. Existují přesvědčivé důkazy o jejich příznivém vlivu na redukci krvácení a spotřebu transfuzí, přesto panují obavy o jejich bezpečnosti. Tato práce stručně popisuje mechanismy fibrinolýzy, účinek aprotininu a lysinových analog a jejich současnou pozici v kardiochirurgii.

Fyzikálně-chemické vlastnosti kolistinu a jejich dopady do klinické praxe

Physico-chemical properties of colistin and their impact on clinical practice

Jitka Rychlíčková, Vendula Kubíčková

Klin Farmakol Farm. 2022;36(1):29-33 | DOI: 10.36290/far.2022.006  

Kolistin je úzkospektré baktericidní antibiotikum ze skupiny lipopeptidů, účinné pouze proti gram-negativním patogenům. Pacientům je podáván ve formě proléčiva - kolistin methansulfonátu, jehož spontánní hydrolýzou dochází k uvolnění vlastního účinného kolistinu. Stabilita kolistin methansulfonátu je závislá na koncentraci, teplotě, pH i složení nosného roztoku. V klinické praxi pak jeho stabilita sehrává roli v případě inhalačního či intravenózního podávání; v případě terapeutického monitorování léčiv je zásadní správné uchovávání vzorků a zvolený typ zkumavek a laboratorních pomůcek. Cílem tohoto přehledového článku je upozornit na jednotlivé rizikové...