Psychiatrie pro praxi, 2015, E-verze 3/15

Narcistická porucha osobnosti a deprese

Narcissistic personality disorder and depression

Mgr. Zuzana Sedláčková, prof. MUDr. Ján Praško Pavlov, CSc., PhDr. Marie Ocisková, Ph.D., MUDr. Dana Kamarádová, Ph.D., doc. MUDr. Klára Látalová, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2015; 16(3e)  

Narcistická porucha osobnosti je charakterizována velikášstvím, přesvědčením o vlastní jedinečnosti a výlučnosti, silnou potřebou obdivu a relativně nízkou mírou empatie. V případě neúspěchu, nezdarů nebo nadměrné zátěže se snadno rozvíjí komorbidní porucha úzkostného nebo afektivního spektra. Jedny z nejčastějších komorbidních poruch jsou depresivní porucha nebo dystymie, které významně zhoršují adaptaci i schopnost se se zraněním nebo neúspěchem vyrovnat a zvyšují riziko suicidia. Při komorbiditě s depresivní poruchou se léčba primárně soustředí na zmírnění depresivních příznaků, zpravidla podáváním antidepresiv. Často však přetrvává reziduální depresivní...

Spravedlnost a psychoterapie

Justice and psychotherapy

Mgr. et Mgr. Jana Vyskočilová, prof. MUDr. Ján Praško Pavlov, CSc.

Psychiatr. praxi 2015; 16(3e): e11-e35  

Spravedlnost je jeden ze základních pojmů pro dobré uspořádání lidských vztahů. Je to regulativní idea pro uspořádání společnosti, která předcházela právu a objevuje se i u zvířat a smysl pro spravedlnost vidíme již u malých dětí. Schopnost altruistického chování, smysl pro spravedlnost, reciprocitu i vzájemná pomoc jsou patrně geneticky dané jako dispozice, které se pak dále rozvíjejí výchovou, nebo mohou být výchovou deformovány. Problémy se spravedlností se v psychoterapii objevují často, nemusí však být v terapii reflektovány a zpracovány. V psychoterapii se někdy objevují přímo v tom, co klient říká (většinou o nespravedlnosti), ale častěji je...

Svoboda a psychoterapie

Freedom and psychotherapy

Mgr. et Mgr. Jana Vyskočilová, prof. MUDr. Ján Praško Pavlov, CSc., MUDr. Aleš Grambal, MUDr. Daniela Jelenová, MUDr. Andrea Cinculová

Psychiatr. praxi 2015; 16(3e): e36-e52  

Problémy, se kterými klient přišel do terapie, mohou souviset s jeho možnostmi svobodné volby. Jeho nesvoboda se může podílet na vzniku a udržování problémů. Z psychologického hlediska lze rozlišit mezi svobodou vnitřní a vnější, podle povahy překážek a zábran, které svobodu omezují. Terapie může být chápána jako proces, kterým je klient veden k aktivnímu zvyšování své svobody. Je tím míněna svoboda od destruktivních návyků, sebeomezujících postojů, nutkavých činů, příznaků apod. Ani klient, ani terapeut však nejsou při vytváření terapeutického vztahu plně svobodní, protože si do něj přinášejí vědomou i nevědomou zkušenost z minulosti. Z hlediska KBT...

E-verze 3/15

Psychiatr. praxi 2015; 16(3e)