Psychiatrie pro praxi, 2016, E-verze 2/16

ADHD ve světle současné psychiatrie a klinické praxe

Assessment of quality of life in patients with schizophrenia

doc. MUDr. Libuše Stárková, CSc.

Psychiatr. praxi 2016; 17(2e)  

Hlavním cílem článku je seznámit pediatry s aktuálním pohledem na klinický obraz, epidemiologii, patofyziologii, diagnostiku a terapeutické přístupy k ADHD. Vycházíme z poznatků o této nemoci, jak je uvádí DSM 5, revidovaný diagnostický klasifikační systém duševních poruch, vypracovaný APA (Americká Psychiatrická Asociace). ADHD je nyní vnímána jako neurovývojová porucha, která sice začíná v dětství, ale u více než poloviny případů pokračuje do dospělého věku, kde může být zdrojem následných emočních, vztahových nebo sociálních problémů. Hyperaktivita je obvykle prvním příznakem už v časném věku, důsledky závažného deficitu pozornosti se projeví především...

ADHD – možnosti alternatívnej terapie

ADHD – ADHD and the possibility of alternative therapies

MUDr. Jana Trebatická, Ph.D., doc. MUDr. Igor Škodáček, CSc.

Psychiatr. praxi 2016; 17(2e): e11-e17 | DOI: 10.36290/psy.2016.036  

K jednej z najčastejších psychických porúch u detí patrí hyperkinetická porucha aktivity a pozornosti (ADHD, Attention Deficit Hyperactivity Disorder). ADHD je komplexná polygenetická porucha s vysokou hereditárnou záťažou a multifaktoriálnou etiológiou. Z výskumov vyplýva, že okrem známych faktorov spolupodieľajúcich sa na patogenéze ADHD (genetické, neurobiochemické, štrukturálne, environmentálne) hrá významnú úlohu aj oxidačný stres. U pacientov s ADHD sa zistili tak zvýšené, ako aj znížené alebo nezmenené markery oxidačného stresu v porovnaní so zdravými jedincami. Medzi látky s antioxidačnými vlastnosťami patria prírodné polyfenolové látky, ktoré...

Psychické stavy provázející návrat do zaměstnání po onkologické nemoci

Work ability in cancer survivors

Veronika Šutorová, Marta Romaňáková

Psychiatr. praxi 2016; 17(2e)  

Obtížný návrat onkologicky nemocných do zaměstnání je celospolečenským problémem. Invalidizace postihuje téměř polovinu nemocných.Příčinou se ukazuje být nikoliv pouze onkologická nemoc (vedlejší účinky léčby a funkční handicapy), ale převážně přidružené psychické poruchyz okruhu úzkostí a depresí. Za řešení považujeme monitorovat a vytipovat rizikové pacienty, doporučovat je do psychoterapeutické péčev průběhu celé léčby, nikoliv až v době žádostí o pracovní neschopnost.

Předsudky, diskriminace a stigmatizace jako závažné etické problémy spojené s léčbou psychicky nemocných

Prejudices, discrimination and stigmatization as serious ethical problems associated with the treatment of the mentally ill

Mgr. Miroslav Škoda

Psychiatr. praxi 2016; 17(2e): e24-e34 | DOI: 10.36290/psy.2016.042  

Článek se zabývá třemi negativními jevy provázejícími léčbu psychicky nemocného, kterými jsou předsudky, diskriminace a stigmatizace. Všímá si původu těchto jevů a některých jejich vzájemných souvislostí. Popisuje rámcově možnosti řešení a východiska z problémů, které s sebou tato trojice negativních fenoménů nese nejen pro nemocné, ale i jejich okolí. Uvádí i exemplární problém (de)stigmatizace lidí se schizofrenním onemocněním. Rovněž eticky reflektuje důsledky projevů předsudků, diskriminace a stigmatizace i jejich společenské ukotvení. Poukazuje na nutnost řešit tyto problémy ve společenských souvislostech, a ulehčit tak psychicky nemocným jejich...

E-verze 2/16

Psychiatr. praxi 2016; 17(2e)