Onkologie, 2026, číslo 2

Když standardní léčba selhává: nová éra terapie PROC

doc. MUDr. Igor Sirák, Ph.D.

Onkologie. 2026:20(2):71

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, právě otevíráte nové číslo časopisu Onkologie, jehož hlavní téma je z významné části věnováno pokroku v léčbě platina-rezistentního karcinomu ovaria...

Současné možnosti diagnostiky a primární chirurgické léčby tuboovariálního karcinomu

Current approaches to diagnosis and primary surgical management of tubo-ovarial cancer

Anna Germanová

Onkologie. 2026:20(2):74-77 | DOI: 10.36290/xon.2026.013

Karcinom ovaria představuje jedno z nejzávažnějších maligních gynekologických onemocnění a navzdory pokrokům v diagnostice i léčbě zůstává významnou příčinou mortality žen. Onemocnění je charakterizováno výraznou biologickou heterogenitou a ve většině případů je diagnostikováno v pokročilém stadiu. Článek shrnuje současné poznatky o epidemiologii, rizikových faktorech, diagnostice a primární chirurgické léčbě tuboovariálního karcinomu na základě dostupných klinických studií a doporučení odborných společností.

Testování folátového receptoru alfa (FRα) pohledem patologa

Folate receptor alpha (FRα) testing: a pathologist's perspective

Jitka Hausnerová

Onkologie. 2026:20(2):78-80 | DOI: 10.36290/xon.2026.014

Rozvoj cílené a individualizované onkologické léčby významně zvýšil význam prediktivních biomarkerů v klinické praxi. Patologická diagnostika dnes proto neslouží pouze ke stanovení histologické diagnózy, ale stále častěji poskytuje informace zásadní pro volbu systémové léčby. Jedním z prediktivních biomarkerů u high-grade serózního karcinomu ovaria je folátový receptor alfa (FRα), jehož exprese se stanovuje imunohistochemicky a slouží k identifikaci pacientek vhodných pro léčbu konjugátem protilátky s léčivem mirvetuximabem soravtansinem. Cílem článku je shrnout praktické aspekty testování exprese FRα v rutinní patologické praxi a upozornit...

Za hranice chemoterapie u ovariálního karcinomu: mirvetuximab soravtansin a nové terapeutické možnosti

Beyond chemotherapy in ovarian cancer: mirvetuximab soravtansine and emerging therapies

Daniel Krejčí

Onkologie. 2026:20(2):81-86 | DOI: 10.36290/xon.2026.015

Navzdory významnému pokroku v chirurgické a systémové léčbě zůstává ovariální karcinom onemocněním s vysokým rizikem recidivy a nepříznivou prognózou zejména u pacientek s platina-rezistentním onemocněním (platinum-resistant ovarian cancer, PROC). Standardní chemoterapie, jež není založená na platině, má v tomto případě limitovaný účinek, což akcentuje potřebu inovativních léčebných postupů. Tento článek shrnuje současné principy léčby ovariálního karcinomu a zaměřuje se na nové terapeutické možnosti, zejména pak v terapii PROC.

Management očních nežádoucích účinků při léčbě mirvetuximabem soravtansinem - doporučené postupy a sledování

Management of ocular adverse events in patients treated with mirvetuximab soravtansine - recommendations and monitoring

Bohdan Kousal

Onkologie. 2026:20(2):87-90 | DOI: 10.36290/xon.2026.016

Administrace mirvetuximabu soravtansinu, cílené protilátkou naváděné cytotoxické léčby, je spojena s častými očními nežádoucími účinky, zejména rozmazaným viděním a epitelovou keratopatií charakteru změn rohovky podobných mikrocystám. Tyto příznaky jsou většinou mírné až středně závažné a reverzibilní, přesto mohou ovlivnit kvalitu života pacientek a kontinuitu léčby. Účinný management zahrnuje preventivní opatření před zahájením terapie, pravidelné oftalmologické kontroly a proaktivní lokální léčbu lubrikačními kapkami. Tato může být při závažnějších symptomech doplněna o kortikosteroidní kapky a případně lze přistoupit k úpravě dávky mirvetuximabu...

Vorasidenib - revoluce léčebného paradigmatu u low-grade gliomů

Vorasidenib - a revolution in the treatment paradigm for low-grade gliomas

Martin Palkovský, Štěpánka Hauserová, Renata Soumarová

Onkologie. 2026:20(2):91-97 | DOI: 10.36290/xon.2026.017

Gliomy jsou nejčastější primární nádory mozku dospělého věku. Poslední WHO klasifikace z roku 2021 gliální nádory centrálního nervového systému (CNS) dělí na dvě základní skupiny dle přítomnosti či absence mutace v genech isocitrátdehydrogenázy 1 a 2 (IDH1/2). Difuzní gliomy dospělých s mutací IDH1/2 se dále dělí na astrocytomy grade 2, 3 nebo 4 a oligodendrogliomy s mutací IDH1/2 a kodelecí 1p/19q grade 2 nebo 3. Produkt mutovaných genů IDH1/2, D-2-hydroxyglutarát (D-2-HG), indukuje hypermetylaci DNA, a tak vede ke stimulaci růstu nádoru. Inhibitory IDH1/2, jako jsou ivosidenib a vorasidenib, snižují hladiny D-2-HG a zlepšují čas do progrese onemocnění....

Leptomeningeální metastázy solidních nádorů

Leptomeningeal metastases of solid tumors

Ondřej Lukáč, Roman Roziňák

Onkologie. 2026:20(2):98-101 | DOI: 10.36290/xon.2026.018

Leptomeningeální metastázy představují závažnou komplikaci pokročilých stadií solidních nádorů, při níž dochází k infiltraci mozkových blan a mozkomíšního moku metastazujícími nádorovými buňkami. Jedná se o formu metastatického postižení centrální nervové soustavy, která se vyznačuje pestrou symptomatologií a je spojena s velmi nepříznivou prognózou. Následující text shrnuje dostupná data a aktuální doporučení týkající se diagnostiky a terapie této závažné onkologické komplikace.

Dlouhodobá kontrola onemocnění v rámci 3. linie léčby kombinací trifluridin-tipiracil + bevacizumab po limitované odpovědi časných linií

Long-term disease control with third-line treatment using the combination of trifluridine-tipiracil and bevacizumab following a limited response to earlier lines of therapy

Marián Liberko

Onkologie. 2026:20(2):102-106 | DOI: 10.36290/xon.2026.019

Kazuistika popisuje případ pacientky, u které iniciální léčba imunoterapií a následně cílenou terapií byla spojena s limitovanou účinností. Následná léčba kombinací trifluridin-tipiracil + bevacizumab vedla k dlouhodobé stabilizaci onemocnění při uspokojivé kvalitě života, při níž dominuje laboratorní toxicita. Současně jsou diskutovány výsledky registrační studie Sunlight, efekt kombinované léčby v rámci jednotlivých podskupin, včetně dat z reálné praxe, které potvrzují klinicky významný benefit léčby pro předléčené pacienty s metastatickým onemocněním.

FGFR3 inhibitory jako nová cílená terapie primárních nádorů mozku? Review a kazuistika

FGFR3 inhibitors as a new targeted therapy for primary brain tumors? Review and case report

Martin Palkovský, Štěpánka Hauserová, Renata Soumarová

Onkologie. 2026:20(2):107-111 | DOI: 10.36290/xon.2026.020

Glioblastom s fúzí FGFR3-TACC3 představuje vzácnou, ale biologicky distinktivní podskupinu IDH-wild type gliomů, u nichž předklinické a časné klinické studie naznačují potenciální citlivost k FGFR inhibitorům. Systematické klinické důkazy však zatím chybí a léčba je mimo registrační indikace. Předkládáme souhrn publikované literatury k erdafitinibu v léčbě gliomů s FGFR alteracemi a kazuistiku pacientky s rekurentním GBM, u níž byla po vyčerpání standardních modalit zahájena léčba erdafitinibem. Sledujeme klinický průběh, odpověď dle MR a toxicitu. Literární zdroje naznačují pouze limitovanou léčebnou aktivitu erdafitinibu u vysoce předléčených gliomů,...

Diabetes mellitus a nádorová onemocnění

Diabetes mellitus and neoplastic diseases

Andrea Křivanová

Onkologie. 2026:20(2):112-116 | DOI: 10.36290/xon.2026.021

Diabetes mellitus a nádorová onemocnění jsou 4., respektive 2. nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích. Jejich incidence i prevalence v poslední dekádě narostla a dále roste. V současnosti je odhadováno, že 8-18 % nemocných s nádorovým onemocněním trpí rovněž cukrovkou. Na četných studiích bylo prokázáno, že diabetes mellitus 2. typu je spojen se zvýšeným rizikem některých nádorových onemocnění. V článku je rozebrána asociace mezi diabetem a nádorovými onemocněními, rizikové faktory, které mají společné, možné biologické mechanismy tohoto vztahu a konečně možného vlivu antidiabetické terapie na nádorová onemocnění a opačně - vliv protinádorové...

Kompletní remise u pacienta s lokálně pokročilým karcinomem rekta po totální neoadjuvantní terapii (TNT)

Complete remission in a patient with locally advanced rectal cancer after total neoadjuvant therapy (TNT)

Eva Skácelíková

Onkologie. 2026:20(2):117-119 | DOI: 10.36290/xon.2026.022

Totální neoadjuvantní terapie (TNT) karcinomu rekta je léčebným postupem, při kterém pacient absolvuje kompletní onkologickou léčbu, tedy chemoterapii i radioterapii, před operací. Cílem je zlepšit výsledky léčby ve smyslu delšího přežití pacientů (overall survival OS), prodloužení přežití bez známek nemoci (disease-free survival DFS) a také zvýšit počet pacientů, kteří dosáhnou kompletní remise (complete remission CR). U nízce uložených tumorů, u nichž by jedinou možnou operační léčbou byla amputace rekta a trvalá stomie, lze při dosažení CR zvolit i rektum záchovný postup.

Kožní toxicita v léčbě metastatického maligního melanomu kombinovanou imunoterapií

Skin toxicity in the treatment of metastatic malignant melanoma with combination immunotherapy

Věra Benešová

Onkologie. 2026:20(2):120-122 | DOI: 10.36290/xon.2026.023

Maligní melanom představuje onkologické onemocnění, jehož incidence v posledních letech stále stoupá (24,6 případů na 100 tis. obyvatel za období 2018-2022). Poměr onemocnění mužů a žen je blízký 1 : 1. Přestože incidence onemocnění stoupá, mortalita zůstává stabilní, což lze přičíst především včasné diagnostice onemocnění. I přesto se setkáváme s nálezem primárně metastatického melanomu, a také část pacientů i přes včasnou diagnózu a zavedenou léčbu metastazuje. Ve své kazuistice popisuji případ léčby primárně metastatického melanomu kombinovanou imunoterapií, kdy došlo ke vzniku výrazné kožní toxicity.