Fulltextové hledání

Předmětem přehledového článku je problémové chování mládeže. Toto chování se projevuje v několika formách, které se často prolínají. Částečně je toto chování podmíněno vývojovými změnami v oblasti somatické, sociální i psychické. Důležitá je analýza vnějších příčin rizikového chování. Mezi nejvýznamnější ochranné, ale zároveň rizikové faktory problémového chování patří rodina a její funkčnost. Současná rodina dostatečně nenaplňuje potřeby dospívajících. V primární i sekundární prevenci je nutné se zaměřit na vyhledávání ohrožené mládeže a věnovat jí individuální péči.

Spektrum diagnóz vhodných pro terapii růstovým hormonem (RH) se neustále rozšiřuje. Tento trend vede k úvahám o vlivu RH podávaného často v dávkách vyšších než fyziologických na složení těla dětí dlouhodobě exponovaných terapii RH. V centru pozornosti je vyšetřování podílu viscerálního a subkutánního tuku, svalstva, parametrů kvality kostí a také vzájemných poměrů mezi těmito tkáněmi. Dosavadní práce jednoznačně prokazují, že u všech pacientů jednotlivých indikačních skupin má terapie růstovým hormonem pozitivní vliv na tělesné složení – snižuje relativní podíl tělesného tuku, zvyšuje podíl svalstva a (primárně či sekundárně) zlepšuje kvalitu kostní hmoty.

Cystitida patří mezi častá onemocnění, se kterými se setkáváme v urologické praxi. S recidivujícími infekcemi má zkušenost 10–20 % žen (45). Příčinou reinfekcí u žen jsou zpravidla genetické nebo získané faktory, které zvyšují riziko kolonizace vaginální sliznice a tím též riziko ascendentní infekce močových cest. U mužů jsou reinfekce podmíněny strukturálními nebo funkčními abnormalitami močového traktu. U pacientů s recidivujícími infekcemi vždy pátráme po možných příčinách, které ovlivňují tvorbu a transport moče v močových cestách. Odchylky by měly být korigovány ať už farmakologicky nebo chirurgicky. Právě zanedbání tohoto faktu vede často k reinfekcím a snižuje úspěšnost léčby (18). V následujícím přehledném článku jsou uvedeny možné způsoby prevence recidivujících infekcí močových cest.

Polypragmázie, nadužívání léků, je problémem současné medicíny, jehož význam bude dále narůstat. Nese s sebou řadu nežádoucích dopadů jak pro pacienta, tak pro zdravotní systém. Nejrizikovější skupinou jsou polymorbidní senioři, kteří jsou ohroženi lékovými interakcemi a častějším vznikem nežádoucích účinků. Prezentován je polymorbidní pacient s dvěma desítkami léků, popsán je postup redukce medikace a její výsledek. Závěrem jsou uvedeny možné metody a postupy k redukci polypragmázie.

Kontrastní látkou indukovaná nefropatie (CMIN) představuje závažnou komplikaci související s expozicí kontrastní látce. Prevalence tohoto postižení v posledních letech může stoupat se současně narůstajícím počtem diagnostických a intervenčních radiologických zákroků. V článku jsou rozebrány dnes známé patofyziologické mechanizmy odpovědné za vznik CMIN. Existuje řada rizikových faktorů, které s sebou nesou možnost častějšího rozvoje této komplikace. Jedná se zejména o diabetes mellitus, preexistující renální onemocnění a hypertenzi. Navíc se riziko vzniku CMIN výrazně zvyšuje u pacientů s rizikovou medikací. Jsou zmíněna preventivní opatření, která by měla předejít vzniku kontrastní nefropatie, některá z nich však vyžadují ještě další ověřování ve studiích. Na možnost vzniku CMIN je nutno myslet a předcházet jí preventivními opatřeními.

Cílem sdělení je poskytnout přehled základních charakteristik některých biomarkerů, které mají potenciál klinického užití v diagnostice a stratifikaci rizika pacientů s akutními koronárními syndromy a se srdečním selháním. Jsou to markery myokardiální ischemie a nekrózy (troponin T a I, kreatinkináza, novější ischemií modifikovaný albumin, mastné kyseliny vážící protein A, cholin, enzym glykogenfosforylázy BB, pregnancy associated protein, placentární růstový faktor, solubilní CD40 ligand) a markery myokardiální funkce (natriuretické peptidy). Autoři podávají základní přehled o těchto parametrech doplněný jejich možným využitím v klinické praxi či v oblasti výzkumu. Klíčová slova: biomarkery, nekróza myokardu, ischemie myokardu, troponin, kreatinkináza, cholin, ischemií modifikovaný albumin, mastné kyseliny vážící protein, pregnancy associated protein A, sCD40L, placentární růstový faktor, natriuretické peptidy, glykogenfosforyláza BB.

Delirium u starších nemocných zůstává mnohdy nediagnostikováno, což je způsobeno hlavně přehlédnutím jeho časté hypoaktivní formy nebo záměnou za poruchy chování u demence. Proto u každého staršího nemocného vyšetřujeme kognitivní funkce, abychom delirium včas odhalili a léčili. Vždy dodržujeme léčebně-preventivní opatření, která mohou snížit riziko vzniku či rozvoje deliria až o 1/3. Základem léčby je odstranění vyvolávající příčiny. Musíme-li tlumit agitovanost nemocného, pak volíme nejčastěji tiaprid nebo haloperidol v doporučených dávkách, popř. léčbu doplňujeme benzodiazepiny s krátkým vylučovacím poločasem. Práce shrnuje některé základní údaje o deliriu, zaměřuje se hlavně na vyšetření a léčbu.

Nabídka přípravků enterální výživy na našem trhu je poměrně široká. Tento článek si klade za cíl pomoci čtenářům orientovat se v nabídce farmaceutických firem, nabízejících přípravky enterální výživy na našem trhu a rovněž připomenout některé informace týkající se kategorizace a úhrady enterální výživy zdravotními pojišťovnami. Uvedené informace jsou platné v době vydání článku, vzhledem k vývoji situace na našem trhu, jakož i měnícím se podmínkám úhrady přípravků pojišťovnami, nemusí být později přesné. Bohužel nelze z důvodu omezeného prostoru uvést ke každému přípravku více podrobností. Z téhož důvodu zde nejsou popsány speciální nutriční přípravky pro vrozené metabolické vady.

Salvia officinalis (šalvěj lékařská) a její silice byla a je označována za spolehlivý prostředek k potlačení prvních příznaků bolesti v krku, nosohltanu nebo zánětu dásní, kůže. Článek je zaměřen na přehled terapeutických účinků Salvia officinalis, je doplněn některými provedenými klinickými studiemi k jejich potvrzení a na využití drogy v každodenním životě. Pozitivně se šalvěj jeví pro své účinky antioxidační, bakteriostatické, baktericidní, antivirotické a fungicidní. Proto dochází k neustálému rozšiřování sortimentu fytofarmak, která ji obsahují, zejména v oblasti dermatologie a kosmetiky. Zájem o poznání dalších účinků této rostliny neutuchá, nadějně vypadá její efekt při léčení Alzheimerovy choroby.

Autor uvádí základní údaje o stresové inkontinenci, její etiologii, prevalenci a rizikových faktorech. Popisuje základní diagnostiku, která je v možnostech každého lékaře a diagnostiku specializovanou, která je záležitostí erudovaného odborníka. V přehledu je uveden základní výčet metod konzervativní léčby, z nichž nejúčinnější je dle autorových zkušeností elektrostimulace a gymnastika pánevního dna. Z vlastního materiálu uvádí autor výsledky kolposuspenze dle Burche a TVT dle Ulmstena za delší časové období.V současnosti v operativě dominuje miniinvazivní uretropexe prováděná převážně z obturátorového přístupu. Úplnou novinkou je miniaturní páska TVT – Secure, zkoušená na několika našich pracovištích. Uveden i stručný rozbor chyb vedoucích k možným operačním neúspěchům. Klíčová slova: stresová inkontinence, diagnostika inkontinence, konzervativní léčba, operační léčba.

Current research is focused on the new cardiac markers that allow detect earlier stages of acute coronary syndromes than is possible with troponins. One of the most promising is CD40 ligand. Clinical data showed that higher levels of sCD40L are associated with a high risk of cardiovascular events. Elevation of soluble CD40 ligand identifies the subgroup of patients who are likely to benefit from antiplatelet treatment with IIb/IIIa antagonists. This marker can be usefull for the assessment of risk stratification before planning stent implantation. Future investigation should include large, well-designed prospective observational cohort studies of patients in risk of ACS in order to evaluate the performance of sCD40L as a diagnostic test for ACS.

Karcinóm pľúc zaujíma popredné miesto v úmrtnosti ako v Európe, tak v USA. Medián veku v čase diagnózy predstavuje 69 rokov a pos­tupne sa zvyšuje so zmenou geriatrickej demografie. Nemalobunkový karcinóm pľúc sa vyskytuje v 40 % vo veku nad 70 rokov. Vek nie je signifikantný prognostický faktor ani u karcinómu pľúc, má však význam v korelácii s výkonnostným stavom a rozsahom ochorenia. Aj u karcinómu pľúc je jasné, že starší pacienti môžu mať rovnaký benefit z liečby ako mladší. Zdá sa, že seniori s pľúcnym karcinómom sú nedostatočne vedení od diagnostiky cez komplex liečebných postupov ako je operácia, rádioterapia, chemoterapia nezávisle od výkonnostného stavu a komorbidity. Seniori s pľúcnym karcinómom nemajú ani dostatočné zastúpenie v klinických triáloch. V prehľade sa uvádzajú v súčasnosti známe skutočnosti o karcinóme pľúc v geriatrickom veku.

Podle interview s hlavním řešitelem studie, Dr. R. C. Coombsem - Multicentrická randomizovaná studie IES (Intergroup Exemestane Study) prokázala, že sekvenční podání selektivního inhibitoru aromatázy Aromasinu (exemestan, Pfizer) po tamoxifenu u časného hormon-dependentního karcinomu prsu u postmenopauzálních žen zvyšuje naději na vyléčení. Definitivní výsledky byly prezentovány na ASCO Annual Meeting 2006...

Sesquiterpenlaktony (SL) jsou oleopryskyřičné látky obsažené v různých částech rostlin čeledi Compositae. Hlavní senzibilizační potenciál závisí na vazbě alfa- methylenové skupiny na laktonový kruh. SL se chemicky dělí na 6 skupin dle struktury, hlavní senzibilizační potenciál mají guaianolid, pseudoguaianolid, eudesmanolid a germacranolid. SL mix je součástí Evropského standartu epikutánních testů. Prevalence přecitlivělosti na SL je 1,5–3,5 % testovaných pacientů. Kontaktní alergie vyvolaná SL se projevuje jako akutní či chronický ekzém hlavně v obličeji a na rukou, dále jako kontaktní urtikárie či aktinický retikuloid. Autor představuje 55letou ženu pocházející z venkova, která trpěla ekzémovými projevy v oblasti zápěstí a předloktí v letních měsících. Jednalo se o profesionální kontaktní ekzém, neboť přicházela do styku s natí rostliny benedikt čubet (Cnicus Benedicticus) při výkonu povolání. Hlavním alergenem je SL Cnicin ze skupiny germacranolidu. Epikutánní testy se SL mix a listy rostliny as is byly pozitivní ++. S odstupem 1 měsíce byl aplikován epikutánní test Compositae mix, taktéž pozitivní ++. Po vyřazení expozice s rostlinou a ostatními rostlinami čeledi Compositae je pacientka zhojena, zcela bez potíží.

Článek shrnuje současné možnosti farmakologické a chirurgické léčby benigní hyperplazie prostaty. Současná lékařská a farmakologická věda umožňuje kvalitní léčbu, která zlepšuje symptomy benigní hyperplazie prostaty a snižuje počet pacientů indikovaných k chirurgickému výkonu. I když transuretrální resekce prostaty (TURP) je stále zlatým standardem léčby BPH, je v současnosti pomalu vytlačována jinými miinvazivními technikami, pomocí kterých je možno dosáhnout nejen stejných, ale i dlouhodobě lepších výsledků. Výhodou miinvazivních metod oproti TURP je minimalizace krvácení, odstranění rizika TUR syndromu a kratší doba rekonvalescence.

Incidence zhoubných nádorů prostaty v posledních desetiletích trvale narůstá a řadí karcinom prostaty k nejčastějším malignitám mužské populace. V evropských zemích představuje přibližně 16 % zhoubných nádorů u mužů. V zemích EU bylo v roce 2004 diagnostikováno 237 800 onemocnění, v České republice incidence dosáhla 83,4/100 000 (graf 1) (18). Mortalita se pohybuje kolem 4 % a významně se nemění. Kauzálně ovlivníme pouze lokalizované formy nádoru. Biologický charakter onemocnění však i u pokročilejších stádií onemocnění umožňuje dlouhodobou stabilizaci. Ovlivnění pokročilých forem onemocnění vychází z multimodálního přístupu k léčbě karcinomu prostaty (CaP). Zlatým standardem léčby pokročilých a generalizovaných forem CaP je endokrinní léčba. Pro nežádoucí vedlejší účinky a psychologický dopad je v moderní medicíně chirurgická kastrace nahrazována farmakoterapií. Podle guidelines Evropské urologické společnosti je aplikace LHRH analog základním postupem hormonální suprese pokročilých a generalizovaných forem onemocnění. Obdobně jako orchiektomie vede podávání LHRH analog k oddálení progrese nádoru, ústupu příznaků a prodloužení nádorově specifického přežití. Nový pohled na léčbu přináší guidelines AUA či ESMO (6). U pacientů se selháním 2. linie hormonální suprese a pravděpodobným hormonálně independentním karcinomem bychom standardně měli zařadit do léčby aplikaci docetaxelu jako součást multimodálního přístupu.

Alkoholizmus je jedna z nejzávažnějších a nejrozšířenějších forem závislosti. Jeho terapie je velmi problematická a dlouhodobá. Z posledních výzkumů přírodních léčiv vyplývá, že látky z některých rostlin mohou snižovat dobrovolný příjem alkoholu nebo zmírňovat abstinenční příznaky. Mezi nejperspektivnější přírodní látky s těmito účinky patří deriváty alkaloidu ibogainu, isoflavonoidy puerarin a daidzin a floroglucinový derivát hyperforin.

Při lehčích formách nespavosti se tradičně využívá několik léčivých rostlin. Jednotlivé drogy nebo čajové směsi slouží k přípravě nálevů, využívají se tekuté extrakty nebo tinktury, časté jsou také přípravky s obsahem standardizovaných extraktů v dávkovaných lékových formách. Uveden je přehled poznatků o obsahových látkách a účincích nejčastěji používaných drog: Valerianae radix, Melissae folium, Lupuli flos, Passiflorae herba, Hyperici herba, Lavandulae flos, Avenae fructus, včetně přehledu vybraných přípravků využívaných při psychovegetativních poruchách různého původu, neklidu, nervozitě, poruchách usínání a při nespavosti.

Diabetes mellitus 1. typu je způsoben autoimunitní destrukcí beta buněk pankreatu produkujících inzulin. Dlouhý interval od nastartování autoimunitního procesu do manifestace diabetu a možnost vyhledání jedinců s vysokým rizikem rozvoje onemocnění na základě genetického vyšetření, stanovení autoprotilátek asociovaných s diabetem a vyšetření stavu glukózového metabolizmu činí z tohoto onemocnění velmi atraktivní cíl prevence na všech třech jejích úrovních. Tento článek se podrobněji zabývá jednotlivými studiemi provedenými nebo v současnosti probíhajícími na poli prevence diabetu a možnostmi nahrazení či znovuobnovení vlastní produkce inzulinu, tedy kauzální léčbou včetně transplantace ostrůvků, použití kmenových buněk a genové terapie.

V práci jsou popsané elektromigrační metody, které se dají využít v terapeutickém monitorování léků (TDM). Protože se stanovení léků provádí v biologickém materiálu, jsou rovněž uvedeny metody, které se používají na přípravu vzorků, jako je extrakce na pevné fázi nebo extrakce z kapaliny do kapaliny. U některých stanovení lze využít i přímý nástřik vzorku, což je jedna z výhod elektromigračních metod oproti některým analytickým separačním metodám např. chromatografickým. Tento přehled uvádí princip kapilární elektroforézy a jejich jednotlivých módů a příklady stanovení léčiv v biologickém materiálu.

Karcinom prostaty patří mezi nejčastější maligní onemocnění amerických a evropských mužů. Výrazné rozdíly v incidenci mezi západní a asijskou populací nelze vysvětlit pouze dědičností a geografickými vlivy. Mezi důležité faktory, které se podílejí na manifestaci latentního karcinomu a jeho progresi, patří bezesporu i stravovací návyky a různé potravinové složky. Článek uvádí souhrnný přehled aktuálních poznatků o roli jednotlivých složek stravy, které se určitým způsobem podílejí na etiologii tohoto onemocnění.

Močové infekce patří mezi nejčastější a jsou především vyvolávány uropatogenními kmeny ze skupiny enterobacteriaceae. Přibývá však onemocnění vyvolaných bakteriemi ze skupiny intracelulárních patogenů jako jsou Chlamydia trachomatis, Mycoplasma hominis nebo M. genitalium a Ureaplasma urealyticum, které řadíme k sexuálně přenosným nemocem (STD – sexually transmitted diseases). V článku jsou uvedena specifika těchto patogenů včetně diagnostiky, patofyziologie, komplikací, možností prevence a léčby. Je upozorněno na úskalí selhání léčby při nedostatečné edukaci či spolupráci nemocných (chráněný styk v průběhu léčby). Následkem může být přechod do chronicity onemocnění a také vznik bakteriální rezistence. Mezi nejúčinnější antibiotika u těchto infekcí patří azithromycin, doxycyklin a fluorochinolony (ofloxacin a levofloxacin). Základem úspěchu při vysoké kontagiozitě těchto patogenů je však dobrá spolupráce a zodpovědný přístup nemocných v průběhu léčení.

Deprese je jedna z nejčastějších psychických poruch vyššího věku (spolu s demencemi, delirii, drogovými závislostmi). V článku jsou zmíněny některé biologické vlivy spoluzodpovídající za vznik depresí u lidí vyššího věku, např. celkové snížení tvorby a uvolňování neurotransmiterů. Jsou také diskutovány teorie, proč u některých depresí vyššího věku dochází k přechodu do demencí (nejčastěji do Alzheimerovy choroby). Dále jsou probrány nejzávažnější psychosociální vlivy vedoucí ve stáří k depresi, např. osamělost, ztráta pocitů vlastní významnosti a podobně. Je také zmíněna diagnostika depresí vyššího věku z hlediska diferenciální diagnostiky depresí a demencí.

Autor v práci charakterizuje problematiku niektorých novodobých nelátkových závislostí, hlavne závislosti na internete a nakupovaní. Na kazuistike liečeného pacienta závislého na nakupovaní poukazuje na špecifiká tejto problematiky, ako aj možnosti liečby.

Omega-3 polynenasycené mastné kyseliny a jejich účinky nejen na kardiovaskulární systém přitahují pozornost odborné i laické veřejnosti již řadu let. Výsledkem jsou tisíce článků a řada monografií, které se zabývají především vlivem konzumace omega-3 mastných kyselin rybího (v menší míře i rostlinného) původu na kardiovaskulární systém. Zvýšení konzumace rybích olejů či doplňků s obsahem eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenové (DHA) kyseliny jsou součástí většiny odborných doporučení pro prevenci kardiovaskulárních příhod. Přes množství dat z laboratorních, experimentálních i klinických studií přetrvává řada otázek. Jaký typ a forma omega-3 mastných kyselin je z hlediska kardiovaskulárního systému nejvhodnější? Jaká je vhodná denní dávka? Který z mnoha mechanizmů účinku rybích olejů je nejdůležitější při snižování rizika cévních příhod? Jaká je tolerance potravinových doplňků s obsahem rybích olejů? Na některé z mnoha otázek se pokusíme najít odpovědi v následujícím textu.

Thalidomid (THD) sa v posledných rokoch dostáva do liečebných schém viacerých ochorení, predovšetkým onkologických a zápalových, ktoré neodpovedajú na štandardnú liečbu. Medzi charakteristické vlastnosti THD patrí imunomodulačný, antiinflamatórny, antireumatický, antiangiogénny, antitumorózny a virostatický účinok. Hlavným mechanizmom účinku je inhibícia TNF-α, úprava nerovnováhy v cytokínovej sieti, stimulácia TH2 buniek pri súčasnej inhibícii TH1, zvýšenie cytotoxicity NK buniek a zmena v profile adhezívnych a komunikačných molekúl na povrchu buniek (krvné elementy, endotel, nádorové bunky). Prvou chorobou, u ktorej bol THD úspešne použitý bola erythema nodosum leprosum. V súčasnosti je skúšaný v liečbe mnohých ochorení (dermatologických, onkologických, hematologických, gastroenterologických, pneumologických, reumatologických, neurologických a iných) dospelého aj detského veku ako monoterapia alebo v kombinácii s inými liekmi. Pri správnej indikácii, citlivej titrácii účinnej dávky a monitoringu nežiaducich účinkov, eventuálne v kombinácii s inými liekmi sa THD stáva alternatívou v liečbe tam, kde konvenčná terapia nezaznamenala žiadnu alebo len minimálnu odpoveď. Dodnes bolo schválené jeho použitie v dvoch indikáciách: erythema nodosum leprosum a mnohopočetný myelóm. Veľmi nádejnými sa javia dve skupiny novo vyvinutých liekov, odvodených od THD, s rozšíreným spektrom účinku a s minimalizáciou výskytu nežiaducich účinkov (SelCIDs, selective cytokine inhibitory drugs a IMiDs, immunomodulatory drugs). THD tak prináša nádej do liečby mnohých ochorení, kde aj napriek štandardne používanej terapii dochádza k progresii a strate kontroly nad priebehom ochorenia.

Choroby štítné žlázy mají úzký vztah k reprodukci. Autoimunitní tyreoiditida může být i bez poruchy funkce štítné žlázy asociována s neplodností, opakovaným potrácením a selháním metod asistované reprodukce. U žen z neplodných párů je v porovnání s fertilními ženami signifikantně vyšší výskyt autoimunitní tyreoiditidy. Především to platí pro ženy s ovariálním faktorem neplodnosti, s tubárním faktorem a s endometriózou. Proto je systematické vyšetřování nejen funkce štítné žlázy, ale i protilátek proti štítné žlázy u neplodných žen nezbytné. V případě zjištění autoimunitní tyreoiditidy je důležitá úzká spolupráce endokrinologa s gynekologem v období před početím, během gravidity i v poporodním období.

Autor uvádí základní údaje o stresové inkontinenci, její etiologii, prevalenci a rizikových faktorech. Popisuje základní diagnostiku, která je v možnostech každého lékaře, a diagnostiku specializovanou, která je záležitostí erudovaného odborníka. V přehledu je uveden základní výčet metod konzervativní léčby, z nichž nejúčinnější je dle autorových zkušeností elektrostimulace a gymnastika pánevního dna. Z vlastního materiálu uvádí autor výsledky kolposuspenze dle Burche a TVT dle Ulmstena za delší časové období.V současnosti v operativě dominuje miniinvazivní uretropexe prováděná převážně z obturátorového přístupu. Úplnou novinkou je miniaturní páska TVT – Secure, zkoušená na několika našich pracovištích. Je uveden i stručný rozbor chyb vedoucích k možným operačním neúspěchům.

Fytoestrogeny jsou látky rostlinného původu, jejichž struktura a velikost molekuly je podobná estrogenům, a tak mohou různými mechanizmy ovlivňovat estrogenní stav organizmu. Doporučují se hlavně při léčbě menopauzálních obtíží jako alternativa hormonální substituční léčby. Méně je známo, že fytoestrogeny mohou ovlivňovat farmakokinetiku i dynamiku některých léků indukcí či inhibicí jaterních i střevních enzymů. Riziko možných interakcí snižuje podrobná anamnéza. Fytoestrogeny mají i nezanedbatelný antioxidační efekt. Jejich dostatečný příjem v potravě společně s dodržováním zásad zdravého životního stylu může být optimální cestou k zlepšení kvality života zvláště v klimakteriu a postmenopauze.

Většina perorálních antidiabetik vzhledem k mechanizmu svého účinku ovlivňuje vedle metabolizmu sacharidů i rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, mohou působit protektivně na funkci pankreatických B-buněk, mohou vykazovat vliv na zánět a produkci zánětlivých cytokinů, aterosklerózu a stabilitu aterosklerotického plátu, kontrolu buněčného cyklu, apoptózu a karcinogenezu. Text popisuje tzv. pleiotropní efekty thiazolidindionů, metforminu, akarbózy a sulfonylureových sekretagog.