Fulltextové hledání

Protinádorová imunoterapie s využitím check-point inhibitorů přináší pacientům s NSCLC ve stadiu III významné zlepšení léčebných výsledků. Pro stanovení léčebné strategie ve stadiu III je nezbytné rozhodování multidisciplinárního týmu s co nejpřesnější definicí operabilních vs. inoperabilních případů. V případě inoperabilního stadia III je konsolidační léčba imunoterapií standardem s podmínkou exprese PD-L1 nad 1 %. Roční léčba po konkomitantní chemoradioterapii významně zvyšuje šanci na dlouhodobé přežití a bylo prokázáno také významné prodloužení doby do návratu nemoci. U inoperabilních a hraničně resekabilních pacientů jsou nyní v pokročilé fázi testování nové přístupy, jako je časná konkomitantní imuno-chemo-radioterapie nebo indukční léčba chemoimunoterapií před ozařováním s následnou imunokonsolidací. U inoperabilních pacientů s EGFR mutací je stále standardem konkomitantní chemoradioterapie, imunoterapie zde nepřináší prospěch, avšak okamžitě navazující cílená léčba osimertinibem významně snižuje riziko recidivy, zejména v mozku, a je pozorován trend k prodloužení přežití. U nezanedbatelné skupiny nemocných ve stadiu III, kteří jsou inoperabilní a nelze je ozářit radikální dávkou, je možností samostatná imunoterapie, zejména v případě vysoké exprese PD-L1.

Tento přehledový článek shrnuje současný stav a trendy v oblasti precizní medicíny v onkologii. Precizní medicína využívá pokročilé technologie molekulární profilace, zejména genomiky, transkriptomiky a proteomiky, k individualizaci léčebného přístupu na základě biologických charakteristik nádoru. Článek vysvětluje rozdíl mezi precizní a personalizovanou medicínou a představuje klíčové molekulární nástroje, jako je sekvenování nové generace (NGS), tekutá biopsie a molekulární tumor boardy. Dále popisuje etablované příklady cílené terapie a imunoterapie, včetně využití driver mutací a prediktivních biomarkerů. Zvláštní pozornost je věnována současným výzvám implementace precizní medicíny do rutinní praxe, včetně potřeby standardizace, dostupnosti a mezioborové spolupráce. Perspektivně se v onkologii očekává posun k tumor-agnostickému přístupu a širší využití multi-omics integrace.

Migréna je onemocnění, které se vyskytuje ve všech věkových skupinách. U dětské populace je však poddiagnostikované ve srovnání s dospělou populací. Migréna má u dětí specifika neurovývojová, klinická, částečně odlišné diagnostické a terapeutické postupy. Sdělení upozorňuje na tuto problematiku, uvádí některá epidemiologická data, fenotypy migrény v dětské populaci, diagnosticko-léčebné přístupy a poznatky z praxe.

Infekce močových cest představují jedno z nejčastějších bakteriálních onemocnění, s převahou výskytu u žen. V posledních letech je patrný vzestup antibiotické rezistence, což výrazně ovlivňuje léčbu nejen infekcí urogenitální traktu. Tato skutečnost podtrhuje nezbytnost racionální antibiotické preskripce, včetně využívání úzkospektrých látek s příznivým profilem rezistence. Nitrofurantoin, díky své vysoké koncentraci v moči, nízkému výskytu rezistentních kmenů a minimálnímu vlivu na střevní mikroflóru, zůstává jedním z klíčových antibiotik pro léčbu akutních infekcí dolních cest močových a jejich profylaxi. Tento text podává přehled základních charakteristik tohoto léčivého přípravku a jeho významu v současné klinické praxi.

Přehledový článek nabízí aktuální doporučené postupy v záchytu karcinomu prostaty s přihlédnutím k lokálním specifikům. Zahrnuta jsou témata zahájení diagnostiky, screeningu, využití zobrazovacích metod a indikace a provedení biopsie prostaty. Článek vychází z platných doporučených postupů Evropské urologické asociace.

Druhá část přehledu farmakoterapie v paliativní medicíně se zaměřuje na léčbu dalších symptomů, které významně zhoršují kvalitu života nemocných - dušnosti, nauzey a zvracení, zácpy, průjmu, škytavky a kachexie. Článek přináší přehled etiopatogeneze jednotlivých obtíží, nefarmakologických intervencí a zejména farmakologických postupů, jejich účinnosti, bezpečnosti a praktického využití v klinické praxi. Zdůrazněna je nutnost individualizovaného přístupu, správné titrace léčiv a multidisciplinární spolupráce. Text je opět určen lékařům všech specializací a usiluje o podporu racionální, účinné a bezpečné farmakoterapie nejen v paliativní medicíně.

Léčba chronické hepatitidy C kombinací přímo působících perorálních virostatik (Directly Acting Antivirals – DAA) má vysokou účinnost (až 100 %), minimum kontraindikací a mimořádně příznivý bezpečnostní profil. Pozornost je nutné věnovat především lékovým interakcím, které jsou však dobře zdokumentované a uspokojivě řešitelné i v běžné klinické praxi. Současné možnosti bezinterferonové léčby představují kombinace sofosbuviru s jinými DAA nebo s ribavirinem a kombinace paritaprevir potencovaný ritonavirem + ombitasvir ± dasabuvir. V některých zemích světa je již dostupná i fixní kombinace elbasviru s grazoprevirem.

V současnosti je v České republice okolo 10 000 stomických pacientů, kteří by bez každodenního používání speciálních zdravotnických prostředků nemohli vést plnohodnotný život. Platný číselník zdravotnických prostředků rozlišuje tři základní skupiny stomických pomůcek, a to systémy jednodílné (1D), dvoudílné (2D) a adhezní technologie. Tyto systémy jsou tvořeny stomickými podložkami a sáčky, jejichž vlastnosti se liší v závislosti na typu vývodu (kolostomie, ileostomie, urostomie), pro který jsou určeny. Cílem tohoto článku je představit základní rozdíly mezi adhezní technologií, 1D a 2D systémy a popsat různé typy podložek a sáčků, které jsou dostupné na českém trhu.

Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) je klinickým problémem, se kterým se střetává praktický lékař ve své běžné praxi. Po řádně stanovené diagnóze je terapií volby eliminační dieta. U plně kojených dětí je indikována nemléčná dieta kojící matce, u uměle živených stačí v 90 % případů formule s extenzivně hydrolyzovanou bílkovinou (eHF). Méně často jsou indikované aminokyselinové přípravky (AAF). Klinické studie za použití různých eHF mají různé, často si odporující výsledky. Tyto rozdílné výsledky jsou zřejmě vlivem odlišného stupně štěpení a reziduální alergenicity jednotlivých eHF. Zdá se, že dlouhodobé používání eHF nevede ke statisticky významným rozdílům v prospívání dětí. Jeví se ale, že děti živené eHF na bázi syrovátky mají z dlouhodobého hlediska lepší hmotnostní přírůstky než děti krmené eHF na bázi kaseinu. V praxi je ideálním postupem při terapii ABKM u uměle živených dětí podání eHF s nejvyšším stupněm hydrolýzy a podílem peptidů o molekulární hmotnosti < 1 000 Da.

Akutní poškození ledvin (AKI) léky je relativně častou nežádoucí příhodou, v určitých případech k němu mohou přispět i léky, které z dlouhodobého hlediska mají nefroprotektivní vlastnosti. Tento článek obsahuje základní informace o patogenezi AKI, o rizikových faktorech AKI a příznacích AKI a obsahuje seznam léků, které jsou spojovány se vznikem AKI.

Imunoterapie cílí na několik zásadních problémů v rozpoznávání nádorových buněk imunitním systémem, jsou to: antigen-prezentující dendritické buňky, cytotoxické T lymfocyty a nádorové mikroprostředí. Imunoterapie vstupuje do terapeutického portfolia ke stávajícím léčebným modalitám gynekologické onkologie (onkologická chirurgie, konvenční chemoterapie, radioterapie a cílená léčba) od 90. let 20. století. Má svá specifika ohledně projevu léčebné odpovědi, spektra nežádoucích účinků a identifikace pacientek, které budou z léčby profitovat. Pro navození efektivní odpovědi na imunoterapeutika je třeba především vysoká mutační nálož v nádorových buňkách a infiltrace nádorové tkáně cytotoxickými T lymfocyty (TIL). Obecně lze postulovat, že z imunologického pohledu jsou gynekologické malignity charakteristické nízkou mutační náloží a vysoce imunosupresivním nádorovým mikroprostředím (s výjimkou některých hypermutovaných endometriálních karcinomů a cervikálního karcinomu). Z tohoto důvodu se v klinických studiích ukázalo jako výhodnější kombinovat dosud známé modality: radioterapii, konvenční chemoterapii, cílenou léčbu a imunoterapeutika. Nejlepší výsledky byly zatím popsány ve studiích s pokročilým karcinomem endometria užitím kombinace antiangiogenního preparátu lenvatinibu s checkpoint inhibitorem pembrolizumabem.

Bolest a nepříjemné tlaky v podbřišku zažívá každý měsíc mnoho žen na celém světě. Jsou to symptomy, které se u žen a dospívajících dívek vyskytují v různé intenzitě a mohou některé pacientky dokonce vyřadit z běžné denní činnosti. V lékárně je důležité pacientky trpělivě vyslechnout a navrhnout adekvátní terapii. Ta se na prvním místě skládá z nefarmakologických postupů, které by měla doprovázet i následná farmakologická doporučení. Volně prodejných analgeticky účinných léčivých přípravků, které mají i v rámci indikací explicitně uvedenou menstruační bolest/dysmenoreu je mnoho. Vybírat můžeme mezi léčivými přípravky s obsahem paracetamolu a NSAIDs. S ohledem na očekávanou délku terapie menstruačních bolestí 1-3 dny spíše nepředpokládáme výskyt nežádoucích účinků a lékových interakcí u mladých žen a dívek. Je ovšem nutné respektovat individuální přístup a cílenými dotazy zvolit vhodnou farmakoterapii nebo také doporučit návštěvu gynekologa.

V léčbě epilepsie dospělých lze farmakoterapií kontrolovat záchvaty u 70-80 % pacientů. Novinky lze rozdělit na oblast taktiky léčby, na možnost využít nové léčivé přípravky a případně (precizní) individualizovanou léčbu vzácných geneticky podmíněných epilepsií pomocí tzv. "orphan drugs". Novinky v taktice spočívají v systematickém a pokud možno rychlém otestování vhodných léčivých přípravků v dostatečných dávkách pomocí krátkodobého a dlouhodobého plánu. Ke změně u nás došlo v oblasti záchranné "rescue" medikace registrací bukálního midazolamu. V posledních letech byly v ČR na trh uvedeny nové léčivé přípravky pro přídatnou léčbu fokálních záchvatů (perampanel, brivaracetam), případně i generalizovaných tonicko-klonických záchvatů (perampanel), některé byly registrované jako "orphan drug" (kanabidiol) pro vzácné epilepsie, další byly registrované a jejich uvedení na trh u nás lze do budoucna očekávat (cenobamát).

Dětská lékárnička by měla být nedílnou součástí každé domácnosti s dětmi, umožňuje totiž minimalizovat trvalé následky v rámci předlékařské první pomoci. Článek uvádí nejčastější situace a onemocnění, které mohou v běžném životě nastat a současně přináší přehled zdravotnických potřeb a léků, které by v těchto situacích neměly v dětské lékárničce chybět.

Předložená kazuistika pacienta s metastazujícím, BRAF V600 mutovaným melanomem prezentuje příklad sekvenční léčby. Pacient byl léčen imunoterapií (pembrolizumabem a ipilimumabem) v kombinaci s intralézionální léčbou, dále kombinovanou chemoterapií a následně dvěma kombinacemi cílených léků (dabrafenib plus trametinib, encorafenib plus binimetinib). V diskuzi je připojen přehled klinických studií potvrzujících účinnost podávané moderní léčby. Současné možnosti systémové protinádorové léčby umožňují vést sekvenční léčbu metastazujícího melanomu se signifikantním prodloužením přežití bez progrese a zlepšením kvality života.

Cílem: studie bylo identifikovat a vyhodnotit rizika v procesu podávání léčiv sestrou.

Zácpa představuje častou příčinu návštěv v ordinaci dětského lékaře, ale i gastroenterologa. Dlouhodobé potíže s vyprázdněním vedou k bolestem, obavám, psychické alteraci, při jejich neléčení dochází ke zhoršování stavu s rozvojem pseudoinkontinence a retence stolice. Terapie je velmi zdlouhavá a komplexní. Anorektální manometrie představuje diagnostickou metodu vyhodnocující funkční parametry anorektální aktivity. Ve sledovaném období (2016-2021) podstoupilo na Chirurgické klinice FN Ostrava manometrické vyšetření celkem 94 dětských pacientů s příznaky obstipace. Představujeme výsledky naší provedené studie.

V článku přinášíme aktuální informace o posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel u osob s epilepsií. Rozlišujeme dvě skupiny řidičských oprávnění - Skupina oprávnění 1 (skupina A, B, B + E, AM a podskupina A1 a B1) a Skupina oprávnění 2 ("řidiči z povolání" ve skupině A, B, B + E, AM, podskupině A1 a B1; a dále C, C + E, D, D + E a T, C1, C1 + E, D1 a D1 + E). Ve skupině oprávnění 1 lze povolit řízení po 12měsíční bezzáchvatovosti, pokud pacient užívá antiepileptika, nebo po 6měsíční bezzáchvatovosti, pokud se jednalo o izolovaný záchvat bez zahájení léčby antiepileptiky. Ve skupině oprávnění 2 můžeme povolit řízení 10 let po úplném vysazení antiepileptik, pokud je splněna podmínka přetrvávající bezzáchvatovosti. Po izolovaném záchvatu, po kterém nebyla zahájena léčba antiepileptiky, můžeme povolit řízení za 5 let. Z výše uvedených pravidel existují výjimky, které uvádíme v následujícím textu. Některé složitější situace ilustrujeme pomocí kazuistik. Závěrem je uvedena přehledová tabulka.

Bolest a nepříjemné tlaky v podbřišku zažívá každý měsíc mnoho žen na celém světě. Jsou to symptomy, které se u žen a dospívajících dívek vyskytují v různé intenzitě a mohou některé pacientky dokonce vyřadit z běžné denní činnosti. V lékárně je důležité pacientky trpělivě vyslechnout a navrhnout adekvátní terapii. Ta se na prvním místě skládá z nefarmakologických postupů, které by měla doprovázet i následná farmakologická doporučení. Volně prodejných analgeticky účinných léčivých přípravků, které mají i v rámci indikací explicitně uvedenou menstruační bolest/dysmenoreu je mnoho. Vybírat můžeme mezi léčivými přípravky s obsahem paracetamolu a NSAIDs. S ohledem na očekávanou délku terapie menstruačních bolestí 1-3 dny spíše nepředpokládáme výskyt nežádoucích účinků a lékových interakcí u mladých žen a dívek. Je ovšem nutné respektovat individuální přístup a cílenými dotazy zvolit vhodnou farmakoterapii nebo také doporučit návštěvu gynekologa.

Diabetes mellitus je heterogenní skupina onemocnění charakterizovaných chronickou hyperglykemií. V urologické ambulanci může být diabetik vyšetřován pro infekce močových cest, včetně jejich závažnějších forem (např. emfyzematózní pyelonefritida), pro funkční poruchy urogenitálního traktu nebo maligní onemocnění.

Akutní poškození ledvin (AKI) léky je relativně častou nežádoucí příhodou, v určitých případech k němu mohou přispět i léky, které z dlouhodobého hlediska mají nefroprotektivní vlastnosti. Tento článek obsahuje základní informace o patogenezi AKI, o rizikových faktorech AKI a příznacích AKI a obsahuje seznam léků, které jsou spojovány se vznikem AKI.

Cestování je fenomén doby. I praktický lékař by měl být schopen podat svému pacientovi základní rady a informace a nasměrovat jej do specializovaného centra pro cestovní medicínu. Článek je velmi stručným shrnutím a úvodem do problematiky. Text může být osnovou pro předcestovní přípravu od anamnézy přes rutinní, povinná a doporučená očkování po preskripci antimalarické profylaxe, léků pro cestovní lékárničku a doporučení prostředků k ochraně před poštípáním hmyzem. Obsahuje rovněž odkazy na souhrnné literární a internetové zdroje, které jsou pro poskytnutí smysluplného předcestovního poradenství nezbytné.

Spektrum onemocnění, vznikajících v souvislosti s konzumací glutenu (lepku), proteinu obsaženého v obilovinách, je souhrnně označováno termínem gluten-related disorders (GRD). Nejčastějšími klinickými jednotkami z této skupiny onemocnění jsou celiakie a tzv. neceliakální glutenová senzitivita. Obě onemocnění mají vysokou prevalenci v populaci a velmi variabilní klinickou manifestaci včetně projevů neurologických, kam patří i tzv. glutenová neuropatie, vyskytující se až u 50 % pacientů s celiakií. Nejčastěji jde o axonální, senzitivně-motorickou polyneuropatii s chronickým průběhem, neobvyklé nejsou ani asymetrické formy či polyneuropatie tenkých vláken. Diagnostika je vedle klinického obrazu založena na sérologickém průkazu protilátek proti gliadinu (část molekuly glutenu) a v případě celiakie také proti tkáňové transglutamináze či endomysiu, histologických změnách v biopsii střevní sliznice ev. genetickém průkazu asociace s HLA antigeny II. třídy. Konfirmačním testem je také klinický a laboratorní efekt bezlepkové diety, která je klíčovým terapeutickým opatřením v prevenci rozvoje příznaků poruch glutenové tolerance. U pacientů s glutenovou neuropatií vede dieta spíše k zástavě progrese postižení než k regresi stávajícího neurologického deficitu.

Cíl: Vlastní retrospektivní zhodnocení účinnosti a tolerance axitinibu. Pacienti a metody: Celkem jsme hodnotili 11 pacientů s metastatickým karcinomem ledviny. Všichni pacienti byli předléčení sunitinibem. Axitinib byl zahájen u všech pacientů v dávce 10 mg/den, ve dvou denních aplikacích. Léčebnou odpověď jsme hodnotili pomoci RECIST 1.1 kritérii na podkladě zobrazovacích metod. Hodnotili jsme celkové přežití (OS) a přežití bez známek progrese (PFS). Výsledky: Celkem jsme pozorovali toxicitu léčby u každého pacienta, převážně stupně I a II. Celkem tři pacienti byli akutně hospitalizovaní pro toxicitu léčby. Jeden pacient zemřel na hemoptýzu. Nepozorovali jsme kompletní remisi onemocnění. Parciální remisi jsme pozorovali u 3 pacientů (27,2 %), stabilizaci nálezu u 5 pacientů (45,5 %), progrese byla primárně popsaná u 3 pacientů (27,2 %). Medián PFS byl 13,9 měsíce (95 % CI 4,2–14,9 měsíce). Medián celkového přežití zatím nebyl dosažen. 1leté celkové přežití bylo pozorováno u 59 % pacientů. Závěr: Léčebné výsledky i tolerance léčby hodnotíme příznivě a axitinib se v rámci našeho oddělení stává pevnou součástí léčebného algoritmu metastatického karcinomu ledvin.

Řešení respiračních infekcí je častým důvodem návštěvy lékárny. Přestože příčina obtíží může být různorodá z pohledu vyvolávajícího agens, řadu z nich lze řešit pomocí samoléčby. V roce 2020 je velmi aktuálním tématem onemocnění COVID-19, které je způsobeno koronavirem SARS‑CoV-2. Symptomatická léčba je indikována jako léčba samostatná u respiračních infekcí primárně virové etiologie, jinak je vedena jako doplněk léčby kauzální. V současné době máme k dispozici celou řadu volně prodejných léčiv z různých farmakoterapeutických skupin. Vedle léčiv lze použít také fytofarmaka. Nezbytnou součástí léčby je klid na lůžku, dostatečné množství tekutin a lehká strava doplněná o vitaminy.

Mnohočetný myelom (MM) je hematologická maligní choroba, která se manifestuje poškozením funkce ledvin, vznikem osteolytických kostních ložisek, anémií a případně hyperkalcemií. K původním cytostatikům přibylo hodně nových léků, jako jsou imunomodulační léky (IMiDs), proteazomové inhibitory (PI), ale přesto nemoc recidivuje, a to i po dosažení kompletní remise. Proto byla po mnoho let hledána účinná monoklonální protilátka, která by významně zlepšila výsledky léčby. Touto dlouho očekávanou protilátkou je daratumumab. V tomto článku přinášíme přehled výsledků aplikace daratumumabu jak v monoterapii, tak v dalších testovaných kombinacích nejen pacientů s mnohočetným myelomem, ale také v dalších indikacích. Text přináší přehled výsledků léčby daratumumabem v kombinaci s dalšími léky u testovaných případů monoklonální gamapatie klinického významu, z nichž nejvíce zkušeností je u AL-amyloidózy. Četní autoři testovali daratumumab u autoimunitních chorob s pozitivními výsledky. Cílem této publikace je podat přehled o všech indikacích, v nichž může daratumumab přinést pacientům prospěch. Závěrem informuje o vlastních výsledcích léčby daratumumabem, lenalidomidem, dexametazonem v souboru 74 pacientů léčených v letech 2018-2021.

Waldenströmova makroglobulinemie (WM) je lymfoplazmocytární lymfom s tvorbou monoklonálního imunoglobulinu typu IgM (M-IgM). Klinické projevy zahrnují anémii, trombocytopenii, hepatosplenomegalii, lymfadenopatii a v pokročilých případech hyperviskozitu, někdy kryoglobulinemii a B-symptomy. Výjimečně může nemoc infiltrovat CNS (Bing-Neel syndrom) či plíce. Diagnóza nemoci je postavena na průkazu infiltrace kostní dřeně lymfoplazmocytárním lymfomem a na průkazu M-IgM. Mutace L265P MYD88 je prokazatelná u 90 % nemocných s MW a také u většiny pacientů s MGUS typu IgM.  Ne všechny osoby splňující kritéria WM vyžadují léčbu. Při absenci jakýchkoliv symptomů se doporučuje jen sledování a léčba se zahajuje, až se objeví symptomy způsobené MW. Standardní terapií je antiCD20 protilátka v kombinaci s bendamustinem nebo cyklofosfamidem a dexametazonem, nebo antiCD20 protilátka s inhibitorem proteazomu. U pacientů s časným relapsem po této léčbě je vhodné začít léčbu ibrutinibem.  Purinová analoga jsou sice účinná, ale od jejich použití se ustoupilo ve prospěch méně toxické léčby. V roce 2022 preferujeme indukční léčbu rituximabem, bendamustinem a dexametazonem. V případně netolerance rituximabu používáme obinutuzumab v případech, když tento lék schválí plátce zdravotní péče. Waldenströmova makroglobulinemie má zvláště u mladších osob indolentní průběh, a proto je nutné volit léčbu s co nejmenší toxicitou.

Přístrojově asistovaná intravezikální chemoterapie má za cíl zvýšit účinnost intravezikální chemoterapie při léčbě svalovinu neinfiltrujících nádorů močového měchýře. V současné době je její použití omezeno na případy, kdy po selhání (nebo v případě intolerance či nedostupnosti) intravezikální imunoterapie BCG vakcínou nelze provést radikální cystektomii buďto z důvodu špatného celkového stavu pacienta, nebo z důvodu odmítnutí operace. V České republice jsou dostupné dvě metody této léčby založené na využití tepelné energie. Článek přináší přehledné informace o obou těchto metodách s důrazem na praktické aspekty při jejich použití.

Pediatrické vody (a nejen ty) rozvířil ministr Válek svým požadavkem na neomezenou přítomnost rodičů s jejich dětmi v době hospitalizace. Na úvod přiznávám, že mám v dané věci po 40 letech praxe v oboru jednoznačný názor a že s ministerským výnosem souhlasím. Problematika (ne)doprovodů mne provází celou kariérou a měla svůj vývoj, tak mi dovolte zavzpomínat...

Chirurgická léčba zhoubných novotvarů hrdla děložního prodělala za poslední dekády mnoho změn. Přes jednoduché operace a následnou radikalitu léčby až po postupnou přeměnu k personalizované medicíně. V článku se snažíme retrospektivně zhodnotit vývoj chirurgické léčby zhoubných novotvarů hrdla děložního od počátků chirurgie po současnost.