Fulltextové hledání

Společnost SOLEN, s. r. o., ve spolupráci s I. neurologickou klinikou LF MU a FN u sv. Anny Brno a Centrem neurověd, CEITEC MU Brno

Řešení respiračních infekcí je častým důvodem návštěvy lékárny. Přestože příčina obtíží může být různorodá z pohledu vyvolávajícího agens, řadu z nich lze řešit pomocí samoléčby. V roce 2020 je velmi aktuálním tématem onemocnění COVID-19, které je způsobeno koronavirem SARS‑CoV-2. Symptomatická léčba je indikována jako léčba samostatná u respiračních infekcí primárně virové etiologie, jinak je vedena jako doplněk léčby kauzální. V současné době máme k dispozici celou řadu volně prodejných léčiv z různých farmakoterapeutických skupin. Vedle léčiv lze použít také fytofarmaka. Nezbytnou součástí léčby je klid na lůžku, dostatečné množství tekutin a lehká strava doplněná o vitaminy.

Chirurgická léčba poraněného brachiálního plexu (BP) zaznamenala v posledních desetiletích výrazný pokrok a rozvoj. V současné době umožňují techniky primární rekonstrukce BP (štěpování a neurotizace) i sekundární korekční zákroky (šlachové a svalové transfery, volné svalové přenosy, artrodézy a další zákroky na kloubech a kostech) výrazné zlepšení funkce postižené horní končetiny u tohoto invalidizujícího poranění. Podmínkou pro dosažení nejlepších možných výsledků léčby je komplexní a individuální přístup k pacientovi v rámci multidisciplinárního týmu odborníků věnujících se této problematice. Zásadní význam pro výsledný stav má i adekvátní a dlouhodobě vedená pooperační péče. Přestože se postižená horní končetina u nejtěžších typů poranění BP nikdy nevrátí do plně funkčního stavu, představuje každé zlepšení kondice paretické končetiny pro postiženého zásadní posun v kvalitě života.

Bakteriální kožní infekce jsou jedny z nejčastějších infekcí, se kterými pacienti navštěvují ordinaci pediatra. Je důležité dobře znát klinické projevy i patogeny související s bakteriálními kožními infekcemi, abychom je mohli správně ošetřovat. Je popsána klasifikace, etiologie a léčba těchto onemocnění.

Voľná cirkulujúca nádorová DNA (circulating tumour DNA - ctDNA) je typ extracelulárnej voľnej DNA (circulating cell-free DNA-ccfDNA) nachádzajúci sa v periférnej krvi pacientov s onkologickým ochorením. Jej neinvazívna analýza vo forme tzv. tekutej biopsie (liquid biopsy) má potenciálne využitie v klinickej praxi predovšetkým v situáciách, keď nie je dostupný dostatok vhodného materiálu pre podrobné genetické testovanie nádoru, prípadne by bol odber takéhoto materiálu technicky komplikovaný či pre pacienta zaťažujúci. Hodnotenie ctDNA z kvantitatívneho aj kvalitatívneho hľadiska môže pomôcť spresniť diagnostiku a manažment daného ochorenia a prispieť k personalizácii terapeutického prístupu. Uplatnenie v manažmente Hodgkinovho lymfómu by mohla nájsť pri diagnóze v screeningu mutácií, počas liečby a po jej ukončení ruka v ruke spolu so zobrazovacím vyšetrením aj v ďalšom sledovaní. Významným objavom je možnosť sledovania klonálnej evolúcie nádorových buniek pri liečbe checkpoint inhibítormi spojenej s prípadnou rezistenciou na tento moderný typ liečby.

Představujeme kazuistické sdělení zkušeností s léčbou mladé 35leté pacientky s vzácným tumorem CNS - pineoblastomem. Po parciálním neurochirurgickém zákroku byla pacientka indikována multidisciplinárním týmem k protonové terapii tužkovým svazkem s profylaktickým ozářením kraniospinální osy dávkou 36 Gy (Gray equivalent), do celkové dávky na lůžko tumoru 59,4 Gy a konkomitantní aplikací chemoterapie temozolomidem. Po ukončení chemoradioterapie pacientka absolvovala 4 cykly vysokodávkované chemoterapie s podporou periferních kmenových buněk. 11 měsíců po ukončení protonové chemoradioterapie s dobrou tolerancí pacientka zůstává bez příznaků reziduálního onemocnění. Kazuistika poukazuje na příznivou krátkodobou léčebnou odpověď a příznivý neurologický výsledek terapie tohoto vzácného tumoru pineální krajiny. Jsou prodiskutovány různé literárně popisované léčebné strategie.

S rostoucí ekonomikou a tím i kupní sílou, cestuje do vzdálených oblastí stále více obyvatel ČR. Nezřídka cestují se svými dětmi, někdy velmi malými. Cestování a pobyt ve vzdálených destinacích vyžaduje pečlivou předchozí přípravu zaměřenou na konkrétní oblast. Před plánovaným odjezdem se v dostatečném předstihu doporučuje návštěva nejbližšího centra cestovní medicíny, kde se rodiče seznámí s nejdůležitějšími preventivními opatřeními jako je očkování, expoziční profylaxe infekčních onemocnění, úprava potravin a vody, ochrana před jedovatými živočichy a hmyzem, přenášejícím infekční původce. Nejde jen o možnost nákazy infekčními původci, ale i o mnoho dalších rizik, vyplývajících z kontaktu se zvířaty, rostlinami a místním obyvatelstvem. Osoby mohou být vystaveny velkým teplotním změnám a z nich vyplývajícím důsledkům, mohou vznikat úrazy, může dojít k utonutí atd. Zvláštní pozornost si zasluhují kojenci, pokud se rodiče rozhodnou s takto malými dětmi do rizikových oblastí cestovat. Onemocnění kteréhokoli člena rodiny zpravidla pokazí celkový dojem z často velmi drahé dovolené, a proto je lépe takovýmto situacím předcházet.

Anafylaktické příznaky a anafylaktický šok jsou závažné, rychle se rozvíjející systémové reakce s uvolněním řady substancí, které ovlivňují cévní permeabilitu, tonus hladkého svalstva cév a bronchů s aktivací systémové zánětlivé kaskády. Z hlediska patofyziologického se může jednat o imunologickou reakci, zprostředkovanou protilátkami typu IgE a následným masivním uvolněním biologicky aktivních mediátorů z mastocytů a bazofilů (IgE dependentní). Pokud je mastocyt/bazofil degranulován cestou přímou bez účasti IgE protilátek, jedná se o anafylaxi nealergickou (non IgE dependentní, starší název anafylaktoidní). Bez ohledu na etiopatogenezi anafylaxe je zásadním lékem první volby adrenalin a neexistuje žádná kontraindikace jeho podání. Vzhledem k urgentnímu anafylaktickému stavu je vhodný adrenalin v předplněném autoinjektoru k intramuskulární aplikaci. Preskripce autoinjektoru není vázána na odbornost lékaře. Lékem musí být rizikový pacient již vybaven při propuštění z akutní péče. Pacient by měl být o použití adrenalinového autoinjektoru poučen, včetně praktického nácviku.

Úvod: Bolesti na hrudi patří mezi nejčastější důvody pro akutní vyšetření. Pacienti ve vysokém věku se často prezentují atypickými symptomy a nejednoznačnými laboratorními a elektrokardiografickými nálezy, což znesnadňuje rychlou diagnostiku. K efektivní rizikové stratifikaci byly vyvinuty diagnostické algoritmy, které mohou dále nasměrovat další vyšetřovací a léčebný postup.

Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) je klinickým problémem, se kterým se střetává praktický lékař ve své běžné praxi. Po řádně stanovené diagnóze je terapií volby eliminační dieta. U plně kojených dětí je indikována nemléčná dieta kojící matce, u uměle živených stačí v 90 % případů formule s extenzivně hydrolyzovanou bílkovinou (eHF). Méně často jsou indikované aminokyselinové preparáty (AAF). Klinické studie za použití různých eHF mají různé, často si odporující výsledky. Tyto rozdílné výsledky jsou zřejmě vlivem odlišného stupně štěpení a reziduální alergenicity jednotlivých eHF. Zdá se, že dlouhodobé používání eHF nevede ke statisticky významným rozdílům v prospívání dětí. Jeví se ale, že děti živené eHF na bázi syrovátky mají z dlouhodobého hlediska lepší hmotnostní přírůstky než děti krmené eHF na bázi kaseinu. V praxi je ideálním postupem při terapii ABKM u uměle živených dětí podání eHF s nejvyšším stupněm hydrolýzy a podílem peptidů o molekulární hmotnosti < 1 000 Da.

Rebiopsie prostaty je indikována při trvalém zvýšení nebo nárůstu hladiny prostatického specifického antigenu (PSA). Mezi další indikace patří nižší poměr hladiny volného PSA k vázanému PSA nebo vyšší hodnota Prostate Health Index (phi). Mezi histologické parametry pro indikaci rebiopsie patří nález atypické maloacinární proliferace (ASAP), high-grade prostatické intraepiteliální neoplazie (HG-PIN) ve třech a více vzorcích, malých atypických žlázek asociovaných s HG-PIN (PINATYP) nebo nález intraduktálního karcinomu. Multiparametrická rezonance prostaty se uplatňuje hlavně v opakované biopsii prostaty, protože může častěji zachytit signifikantní karcinom prostaty ve srovnání se standardní biopsií.

Fenylketonurie (PKU) je autozomálně recesivně dědičná porucha metabolizmu aminokyseliny fenylalaninu, která je způsobena deficitem enzymu fenylalaninhydroxylázy v játrech. Neléčená PKU vede především k poruše kognitivních funkcí. Nejčastěji se k léčbě používá nízkobílkovinná dieta s nízkým obsahem fenylalaninu ve stravě (směsi aminokyselin bez fenylalaninu, glykomakropetid - GMP, neutrální aminokyseliny s dlouhým řetězcem - LNAAs). Snížené organoleptické vlastnosti nízkobílkovinné diety vedou ke špatné adherenci k dietě s možnou poruchou kognitivních a exekutivních funkcí. Z těchto důvodů se hledají nové možnosti léčby, tj. léčba pomocí kofaktoru BH4, enzymová náhradní terapie, využití probiotik a potenciálně i terapie genová. Evropská doporučení k diagnostice a léčbě PKU byla vytvořena s cílem optimalizovat léčbu PKU.

Roztroušená skleróza (RS) je závažné neurologické onemocnění, které v České republice postihuje odhadem 20 tisíc pacientů. Nemoc zatím neumíme vyléčit, jedinou účinnou prevencí nevratné disability je včasné zahájení protizánětlivé terapie s trvalým monitoringem a úpravou terapie dle individuální aktivity nemoci. Zásadní význam pro vyhodnocení efektu a bezpečnosti léčby mají data z reálné klinické praxe. V České republice od r. 2013 pravidelný sběr těchto dat zajištuje celostátní registr ReMuS, jehož zřizovatelem je Nadační fond Impuls ve spolupráci s odbornou neurologickou společností. K 31. 12. 2019 byla v registru data od 16 300 pacientů, z toho 14 823 pacientů mělo zaznamenánu alespoň jednu návštěvu v RS centru v průběhu r. 2019. Článek přináší výběr aktuálních dat o demografii, klinických parametrech a léčbě v registru ReMuS.

Závažnost intoxikací rostlinami nám dokládají každoroční zprávy o úmrtí způsobeném záměnou listů ocúnu za medvědí česnek, a to není jediný problém, který může přivodit nerozumné požívání přírodních rostlinných produktů. Předkládáme přehled otrav způsobených záměnami za jedlé rostliny s ohledem na možnost přítomnosti neurologických příznaků. Tyto stavy nejsou časté, ale při akutních neurologických vyšetřeních se s nimi můžeme setkat. Je nutné je znát a umět řešit, proto jsme stručně nastínili i možné způsoby léčby. V našem sdělení se zabýváme rostlinami z biotopů našeho podnebného pásma střední Evropy, které, ač nejsou časté, mohou mít i fatální následky.

Smyčkové operace jsou nejúčinnější metodou léčby stresové inkontinence moči. Zavedením pevné pásky pod uretru, vzniká významná podpora svěrače měchýře, které se dosahuje dvěma postupy. Prvním jsou pubovaginální smyčkové operace, u kterých se pod močovou trubici podvléká fasciální pruh a druhým typem jsou tahuprosté vaginální pásky, kdy se pod uretru podvléká polypropylenová páska. Pubovaginální slingové operace mají vysokou účinnost, ale jsou invazivní a mohou mít i závažné nežádoucí účinky. Miniinvazivní slingové operace TVT (tension-free vaginal tape) a TOT (transobturator tape) se ukazují jako účinné a bezpečné operační metody. Je pravděpodobné, že miniinvazivní slingové metody budou stále více používány u všech typů stresové inkontinence.

Pro vaše pohodlnější čtení vám nabízíme celý časopis v jednom souboru.

Hemodynamické vyšetření koronárních lézí pomocí hyperemických a nehyperemických indexů je v současnosti běžnou součástí vyšetřovacích postupů katetrizačních laboratoří při ozřejmování funkční významnosti angiograficky hraničních lézí. Pomocí frakční průtokové rezervy se posuzuje míra funkčního postižení epikardiálních tepen. K popsání funkce koronárního a mikrocirkulárního řečiště lze využít koronární průtokové rezervy. Samotná mikrocirkulace je pak charakterizována indexem mikrovaskulární rezistence. Díky stále dynamičtějšímu rozvoji techniky a snaze o snížení nákladů a míry invazivity vyšetření dochází k vývoji nových moderních metod umožňujících dosáhnout funkční charakteristiky hraničních lézí pouze na základě obrazových dat, ať už angiografických, či např. dat CT koronarografie.

Imunoterapie hraje v léčbě karcinomu plic nezastupitelnou roli. Její zařazení do léčebných algoritmů přispívá ke zlepšení přežívání pacientů s nemalobuněčným (NSCLC) i malobuněčným karcinomem plic (SCLC). Autorka rozebírá základní principy imunitního dohledu nad kancerogenezí, popisuje kontrolní body imunity a jejich ovlivnění check point inhibitory dostupnými v ČR. Jsou rozebírány jednotlivé indikace imunoterapie pro karcinom plic včetně praktických připomínek a schématu léčby 1. linie NSCLC.

Dlouhodobým standardem léčby lokálně pokročilého karcinomu rekta byla neoadjuvantní chemoradioterapie s následným chirurgickým výkonem a eventuálně adjuvantní chemoterapie u vybraných pacientů. Stagnace onkologických výsledků klasického přístupu vedla k rozvoji konceptu totální neoadjuvantní terapie (TNT). Článek přináší přehled recentních studií TNT a jejich dopad na klinickou praxi.

Pacienti s metastatickým NSCLC, u kterých nebyly prokázány řídící mutace, jsou v první linii léčeni imunoterapií v monoterapii nebo v kombinaci s chemoterapií. Studie CheckMate 9LA prokázala účinnost a bezpečnost duální imunoterapie (nivolumab, ipilimumab) s limitovanou chemoterapií. Ze zmiňované kombinace mají výrazný přínos i nemocní s negativní PD-L1 expresí a vstupně detekovanými mozkovými metastázami. Naše kazuistika popisuje případ 72letého pacienta s NSCLC a mozečkovou metastázou, který je léčen režimem CheckMate 9LA.

Principem operačního řešení spondylogenní krční myelopatie je odstranění útlaku nervových struktur nebo zvětšení prostoru páteřního kanálu. Operační možnosti se dělí na přední, zadní a kombinované výkony. Při předním výkonu se odstraňují struktury komprimující nervové struktury - meziobratlové ploténky, event. obratlové tělo - dorzální osteofyty, zadní podélný vaz. Kromě dříve používaného kostěného štěpu, většinou autoštěpu z pánve, zde došlo k výraznému pokroku v rámci možnosti náhrady různými materiály - kov, titan, PEEK, Trabecular Metal - vyplněné umělou kostí se snahou rychlého prorůstání do sousedních obratlových těl. Velký rozvoj je i při použití předních dlah, v současné době již 3. generace, s úhlově nastavitelnými a zamykatelnými šrouby v dlaze. U zadních výkonů máme možnost laminektomie a laminoplastiky, s možností fixace lamin speciálními dlažkami. Při snaze o šetření svalových úponů je možnost laminoplastiky s jednostranným přístupem.

Anastrozol je vysoce selektivní nesteroidní inhibitor aromatáz. Léčivo je schváleno pro léčbu karcinomu prsu s pozitivními hormonálními receptory u postmenopauzálních žen. Inhibitory aromatáz jsou nicméně mnoho let používány off­‑label i u mužů. Tento článek přibližuje empirická neonkologická využití anastrozolu u mužů a stručně přibližuje některá aktuální klinická hodnocení zahrnující mužskou populaci.

Parodontitida neboli parodontóza je zánětlivé a destruktivní onemocnění parodontu - závěsného aparátu zubu, který drží zub na svém místě. Projevuje se příznaky typickými pro parodontitidu - ustupující dásně, krvácení a zápach z úst. V pokročilém stadiu se zuby následkem porušeného vaziva viklají, což v konečné fázi může vést až ke ztrátě zubů. Léčba je dlouhodobá a je zaměřena na zpomalení destrukce parodontu a zmírnění následků onemocnění. Správná dentální hygiena hraje nejdůležitější roli v prevenci i léčbě již vzniklé parodontitidy.

Inkontinence moče je rostoucím problémem současné urologické medicíny. Pacienta ovlivňuje v jeho socioekonomickém a emočním životě, okolí zatěžuje zejména ekonomicky. Autoři článku si dali za cíl shrnout současné možnosti její léčby, zejména medikamentózně a chirurgickou cestou. Pro vlastní léčbu je důležité určení typu inkontinence. Nejčastější typ inkontinence u obou pohlaví je inkontinence stresová a urgentní. Ostatní typy jsou zastoupeny v menší míře a někdy stojí i mimo aktuální oficiální doporučení odborných společností. Vlastní léčba pak závisí od samotného typu inkontinence. Někde se uplatní více léčba léčivými přípravky, jindy léčba chirurgická. Mnohdy je potřeba léčbu kombinovat.

Karcinom prostaty patří k vůbec nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním mužů v České republice. Podobně se dá hovořit o karcinomu rekta, jehož incidence v ČR je v mezinárodním srovnání na předních příčkách, není proto až takovou raritou, když dojde k současnému (synchronnímu) výskytu obou malignit u jednoho pacienta. Problémem této tématiky zůstává zejména absence standardizovaných postupů či guidelines odborných společností, pramenící z nedostatečného vzorku této specifické populace, která by byla podkladem pro kvalitní klinické studie. Blízký anatomický vztah obou struktur s sebou nese řadu úskalí, ale i potencionálních příležitostí, které lze při léčbě synchronního postižení využít. Léčba by měla probíhat ideálně v multioborové spolupráci s onkology, urology a chirurgy a vždy zohledňovat aktuální konfiguraci obou malignit i stav a přání pacienta.

Sekundární hypertenze v pediatrické preadolescentní populaci převažuje nad hypertenzí primární. Ačkoli u většiny dětí je příčina renální či kardiální, je nezbytné myslet i na faktory endokrinní a jiné. Představujeme zde kazuistiku 11letého chlapce, u kterého dominovaly známky akutní myokarditidy a příčina hypertenze byla objasněna až při třetí atace těchto obtíží. Sonograficky byl v retroperitoneu nalezen tumor, později histologicky dourčený jako paragangliom. Endogenní nadprodukce katecholaminů na podkladě paragangliomu představuje nejen u dětí velmi vzácnou příčinu hypertenze. Biologické chování tohoto tumoru je u 10-15 % pacientů maligní, zejména při současné hereditární predispozici, proto je nezbytný včasný záchyt a komplexní léčba tohoto onemocnění.

Užívání hormonální antikoncepce (HAK) v posledních desetiletích narůstá. U žen s migrénou může užívání HAK významně pozitivně, ale i negativně ovlivnit průběh onemocnění. U žen s cévními riziky může vést užívání nevhodné HAK k vyšší pravděpodobnosti rozvoje ischemické cévní mozkové příhody (iCMP). U migrény bez aury je možno nasadit jak kombinovanou, tak čistě gestagenní HAK, u záchvatů s aurou pouze čistě gestagenní typ. U menstruační migrény lze za účelem snížení záchvatů vázaných na menses podat kombinovanou orální antikoncepci (COC) v rozšířeném cyklu, resp. kontinuálně, nebo nasadit čistě gestagenní HAK. U žen s rizikem iCMP a po proběhlé iCMP je COC kontraindikována. U žen s rizikovými faktory pro CMP, u nichž CMP neproběhla, je možno podat čistě gestagenní HAK, po proběhlé iCMP je tento typ relativně kontraindikován.

Standardem léčby časných stadií karcinomu prsu je prs šetřící chirurgická léčba, kombinovaná s perioperační léčbou systémovou a pooperační radioterapií. Mastektomie se nadále provádí u pacientek, kterým nelze záchovnou operaci z léčebného či kosmetického hlediska doporučit. Jedná se často o lokálně či regionálně pokročilá onemocnění, kde po mastektomii prakticky vždy následuje adjuvantní radioterapie. S rekonstrukcí prsu po mastektomii se setkáváme stále častěji a tento trend bude dále narůstat i v budoucnosti. S pokroky v medicíně dochází k rozvoji jak chirurgických postupů samotné rekonstrukce, tak i technických možností radioterapie. Otázka správné kombinace a načasování rekonstrukce a adjuvantní radioterapie nadále vyvolává četné otázky, na které se snaží odpovědět následující přehledový článek.

Kojení je přirozený způsob výživy nejmenších dětí. Světová zdravotnická organizace i Česká pediatrická společnost doporučuje výhradní kojení do 6 měsíců věku dítěte a společně s postupným zaváděním příkrmů v něm pokračovat nejméně do 2 let. Vedle nutritivního významu přináší kojení mnoho dalších benefitů pro dítě i matku. Přestože by mělo jít o samozřejmý proces, mnoho žen má s kojením problémy, což někdy vede až k úplnému převedení na umělé kojenecké mléko. Vzhledem ke svému širokému spektru působnosti by farmaceuti měli umět odborně poradit v problematice kojení. Poradenství by mělo probíhat na základě aktuálních doporučení a moderních postupů, protože i mezi zdravotnickými pracovníky se stále objevují některé mýty kolem kojení. V lékárně je důležitý záchyt kojící matky nejen z hlediska vhodnosti užívaných léčiv (zejména při samoléčbě), ale také kvůli praktickým doporučením. Mezi ty například patří znalost obecných pravidel pro úspěšné kojení a postupů vedoucích k navýšení laktace (včetně využití bylin a doplňků stravy), vhodných technik dokrmu, odsávání a uchovávání mateřského mléka, léčby poraněných bradavek nebo stravování kojící ženy, stejně jako informace, kam dál se může žena obrátit pro odbornou pomoc reflektující moderní doporučení.

Původně asijský rod Bergenia z čeledi Saxifragaceae zahrnuje 32 dosud popsaných druhů a mnoho hybridů, které vznikly jejich vzájemným křížením. Listy i oddenky bergénií jsou hojně využívány v lidovém léčitelství Číny, Indie, Mongolska a Ruska. Bergénie jsou bohaté na široké spektrum obsahových látek. Mezi nejvýznamnější sekundární metabolity patří třísloviny, arbutin, bergenin, ale také flavonoidy. Droga z listů a oddenků je ceněna pro své litolytické, antioxidační, protizánětlivé, antipyretické či antitusické vlastnosti.