Fulltextové hledání

Infekce močových cest (IMC) patří k velmi častým zdravotním problémům, které přivádějí ženy do ordinace praktického lékaře. Nejčastějším projevem IMC u žen je akutní nekomplikovaná cystitida, jejíž diagnostika zpravidla nečiní žádné potíže. V léčbě při výběru vhodného antimikrobiálního preparátu je vhodné brát v potaz jeho farmakokinetiku, předpokládané spektrum účinnosti a vliv na vaginální flóru. Preferována je krátkodobá tří až pětidenní terapie. U žen s recidivujícími cystitidami je po nasazení adekvátní léčby a přeléčení infekce následně nutné provedení komplexního urologického vyšetření k vyloučení funkční či anatomické abnormality. Zde je nutné prakticky vždy provést kultivační vyšetření moče a cílené přeléčení dle citlivosti. V přehledném článku jsou pak uvedeny diferencované možnosti léčby a prevence infekcí dolních močových cest u žen, a to jak antimikrobiálními preparáty, tak režimovými opatřeními a přípravky, které nepatří do skupiny antimikrobiálních preparátů, avšak jejich podání ve správné indikaci může těmto ženám přinášet dlouhodobou úlevu.

Prednisolon patří k nejčastěji hlášeným látkám v systému Medical Literature Monitoring (MLM), provozovaným Evropskou lékovou agenturou
od září 2015. Oficiální seznam látek MLM zahrnuje pod položkou PREDNISOLONE nejen prednisolon, ale také methylprednisolon.
Avšak ve skutečnosti není zavedení a klasifikace methylprednisolonu pod prednisolon spolehlivé a řada relevantních kazuistik
v MLM chybí. Naopak se pod označením prednisolon chybně objevují i články s prednisonem. V tomto článku jsou uvedeny
některé konkrétní příklady.

Proteinurie není jen kardinálním symptomem primárních a sekundárních nefropatií, ale i samostatným patogenetickým faktorem progrese těchto onemocnění. Spolu s hodnotou sérového kreatininu, hodnocením erytrocytů v moči a sonografií ledvin patří kvalitativní a kvantitativní údaj o proteinurii k základním nefrologickým vyšetřením. Ke screeningu proteinurie se v běžné praxi užívá vyšetření testovacím proužkem – „dipstick“, tím však nelze odhalit malou albuminurii, Bence-Jonesovu proteinurii (volné lehké řetězce např. při mnohočetném myelomu) a známky tubulointersticiálních onemocnění. Pro přesnější vyhodnocení albuminurie, resp. proteinurie, lze doporučit vyšetření poměru koncentrací albuminu/kreatininu ve vzorku moči, případně vyšetření odpadů bílkovin v moči za 24 hodin.

Bolest ucha (otalgia) patří k častým symptomům, které vedou k nutnosti návštěvy lékaře. Nejčastější příčinou jsou zánětlivé procesy v oblasti zevního a středního ucha, na které je článek zaměřen, je ale nutno v rámci diferenciální diagnostiky pomýšlet i na možnost bolesti propagované do ucha při onemocnění v oblasti dutiny ústní, hltanu, čelistního kloubu i krční páteře. Etiopatogeneze, rozdělení a klinická manifestace zánětu zevního zvukovodu (otitis externa) je diskutována v první části článku. Popsány jsou jednotlivé formy zánětu, typické subjektivní potíže nemocných i možné rizikové faktory. V rámci terapeutické rozvahy jsou uvedeny možnosti léčby zahrnující lokálně působící i celkově podávané preparáty. Akutní zánět středního ucha (otitis media acuta) je onemocněním typickým pro dětský věk, nicméně se setkáváme s touto problematikou i u dospělých pacientů. Klinické symptomy kromě bolesti zahrnují i různě závažnou poruchu sluchu, příznaky celkové a pominout nelze i varovné příznaky možných komplikací při šíření zánětlivého procesu do oblasti vnitřního ucha nebo intrakraniálně. Diskutována je otázka úlohy praktického lékaře v diagnostice a léčbě zánětu středouší a situace, při nichž je nezbytné vyšetření a léčba ORL specialistou.

Chirurgická léčba epilepsie představuje významnou terapeutickou alternativu u pacientů s farmakorezistentní epilepsií. Klinika dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol se v rámci Centra pro epilepsie Motol zabývá chirurgickou léčbou epilepsie u dětí od roku 2000. K 1. 11. 2017 zde bylo realizováno 263 výkonů u 232 pacientů. V našem článku shrneme základní principy epileptochirurgie, předoperační diagnostiky a představíme výsledky epileptochirurgického programu dětské části Centra pro epilepsie Motol včetně aktuálních trendů. 80,7 % dětí v našem souboru je dva roky po operaci bez záchvatů. Základním předpokladem úspěchu epileptochirurgie zůstává včasné provedení výkonu, které pro dětské pacienty představuje navíc šanci na zachování jejich kognitivního potenciálu.

Většina potravinových doplňků podávaných dětem není doporučována zdravotníky. Hlavní důvod jejich užívání je podpora zdraví, i když jen málo vědeckých důkazů svědčí pro tento názor u zdravých, dobře živených dětí. Pediatři mohou doporučit denní podávání potravinových doplňků u několika skupin dětí: a) děti, které nekonzumují pravidelně vyváženou stravu, jež obsahuje potraviny z různých zdrojů, b) děti, které mají špatnou chuť k jídlu, c) u dětí konzumujících restriktivní diety, jako jsou vegetariánské a bezmléčné diety, d) děti s chronickými onemocněními a e) děti s podváhou. Nicméně je důležité pamatovat na to, že potravinové doplňky nejsou testovány a nepodléhají stejným regulačním pravidlům jako léky vydávané na recept. Problémy s bezpečností, kontaminací a kvalitou jsou u potravinových doplňků časté, a to dokonce i u těch, které jsou prodávány ze spolehlivých zdrojů. Potravinové doplňky mohou interferovat s jinými produkty nebo léky, nebo mohou mít nežádoucí vedlejší účinky samy o sobě. Pediatři by měli být informováni o všech potravinových doplňcích, které konzumují jejich malí pacienti. V současné době je zdůrazňováno, že jíst vyváženou, výživnou stravu je pro děti nejlepší možnou metodou k získání základních živin.

Nykturie je velmi obtěžující symptom, jehož incidence v populaci je vysoká a roste s věkem. Pro svůj nezanedbatelný dopad na kvalitu
života pacientů bývá často prvním důvodem k návštěvě urologické ambulance. Vzhledem ke komplexnosti etiopatogeneze tohoto onemocnění
je hlavní úlohou urologa pečlivá diagnostika, jejíž nedílnou součástí je hodnocení tzv. mikční karty. Dle typu nykturie (polyurie,
noční polyurie, poruchy jímací funkce či spánkové poruchy) je pak zahájena léčba. Bez ohledu na typ poruchy bývá indikována úprava
pitného režimu a terapie primárního onemocnění. Často je nutná mezioborová spolupráce s internisty, endokrinology či psychiatry.

Kožní T -lymfomy jsou vzácná, v pokročilých stadiích většinou nevyléčitelná onemocnění, léčebné možnosti v pokročilých stadiích jsou omezené. V rámci randomizované, open -label, multicentrické klinické studie fáze 3 byl porovnáván efekt brentuximab vedotinu (BV) v dávce 1,8 mg/kg po 3 týdnech (maximum 16 cyklů) oproti volbě lékaře (investigator’s choice – IC). Těmi byly buď methotrexát 5–50 mg 1x týdně p. os. (maximálně 48 týdnů) nebo bexarotene 300 mg/m2 per os podávaný 1x denně také maximálně 48 týdnů. Primárním cílem studie bylo porovnání objektivní léčebné odpovědi trvající minimálně 4 měsíce (ORR4). V období mezi 8/2012–7/2015 bylo do studie zařazeno 131 nemocných, z toho 66 do ramene s BV a 67 do ramene IC. Při mediánu sledování 33,9 měsíců byla zaznamenána ORR4 u 60,9 % (BV) vs. 7,8 % (IC). Rozdíl mezi oběma rameny činil 53,1 % (95% CI 36,5–67,2), p < 0,001. Medián doby do progrese byl 15,8 měsíců vs. 3,6 měsíců ve prospěch BV (HR = 0,373, 95% CI: 0,245–0,569; p < 0,001). Toxicita stupně 3 + 4 byla pozorována u 27 pacientů léčených BV (41 %) a u 29 nemocných léčených IC (47 %). Periferní neuropatie byla pozorována u 44 (67 %) nemocných léčených BV, ale jen u 6 (10 %) z nich stupně 3. Ke zlepšení nebo vymizení neuropatie došlo u 38/44 z nich (86 %) – jedná se tedy o reverzibilní toxicitu. Tato data vedla FDA a EMEA ke schválení BV k léčbě nemocných s relabujícími CD30+ kožními lymfomy po minimálně jedné předchozí systémové léčbě.

Bolesti zad patří mezi nejčastější příčiny návštěvy u praktického lékaře. Nejčastější příčinou bolestí zad jsou v současné době
mechanické poruchy a degenerativní změny pohybového aparátu. Praktický lékař, jako lékař první linie, by měl aktivně působit
na prevenci, včasnou diagnostiku a adekvátně pomoci či alespoň ulevit v akutním stavu. Pokud je podezření na závažné onemocnění
(tumor, systémové onemocnění apod.), je na místě minimalizovat prodlevy a provést vyšetření specialistou co nejdříve.

Extractrum Ginkgo biloba EGb761 je směs mnoha aktivních látek s rozdílnými farmakologickými aktivitami. Výsledný efekt je synergický. Nejdůležitější efekty jsou pozitivní efekty na kognitivní funkce (nootropní), neuroprotektivní, efekty vychytávání volných radikálů a efekty hemoreologické. Výsledky řady klinických studií u demencí nejsou zcela jednoznačné, ale většina z nich vykazuje mírné až střední zlepšení kognice i nekognitivních symptomů demence. Z toho důvodu je EGb761 určeno především pro léčbu mírné kognitivní poruchy, mírné demence Alzheimerova typu, vaskulárních demencí a smíšených demencí, také jako přídatná látka k inhibitorům acetylcholinesteráz a k memantinu. Je zkoumán efekt EGb761 na zlepšení sexuálních funkcí při funkčních sexuálních poruchách a pravděpodobný anxiolytický efekt.

Léčba chronické hepatitidy C kombinací přímo působících perorálních virostatik (Directly Acting Antivirals – DAA) má vysokou účinnost (až 100 %), minimum kontraindikací a mimořádně příznivý bezpečnostní profil. Pozornost je nutné věnovat především lékovým interakcím, které jsou však dobře zdokumentované a uspokojivě řešitelné i v běžné klinické praxi. Současné možnosti bezinterferonové léčby představují kombinace sofosbuviru s jinými DAA (velpatasvir, velpatasvir + voxilaprevir, ledispasvir), kombinace paritaprevir potencovaný ritonavirem + ombitasvir ± dasabuvir a fixní kombinace elbasviru s grazoprevirem. Během roku 2018 bude v České republice dostupná i fixní kombinace glecaprevir + pibrentasvir.

Benigní hyperplazie prostaty patří mezi nezhoubná, avšak, není-li léčeno, progredující onemocnění významně ovlivňující kvalitu života mužů již po 40. roce života. S věkem pak frekvence výskytu tohoto onemocnění narůstá. Článek si klade za cíl seznámit čtenáře s aktuálně dostupnými přípravky určenými k samoléčbě syndromu dolních močových cest, tedy klinicky vyjádřené symptomatologie benigní hyperplazie prostaty. Jedná se převážně o fytopreparáty obsahující nejčastěji extrakt z plodů trpasličí plevelné palmy Serenoa repens a nebo natě byliny Epilobium parviflorum, tedy vrbovky malokvěté. Kromě přehledu názvů volně prodejných preparátů, jejich složení a doporučeného dávkování je v článku uvedena krátká charakteristika vybraných složek fytopreparátů.

Článok poskytuje prehľad súčasných možností lokálnej liečby psoriázy. Hoci je dnes k dispozícii široká škála lokálnych a systémových liečebných postupov, žiadna liečba psoriázy nie je univerzálne účinná pre každého pacienta. Jej výber závisí od umiestnenia lézií, ich veľkosti, od rozsahu postihnutej kože a predchádzajúcej terapeutickej odpovede i preferenciách liečby. Topické liečebné postupy zahŕňajú emolienciá, keratolytiká, decht, antralín, lokálne kortikosteroidy, lokálny vitamín D3, tazarotén. Lokálne prostriedky sú často pomerne lacné a účinné a majú veľmi dobrý bezpečnostný profil. Preto sú pacienti s miernou až stredne ťažkou psoriázou najprv liečení lokálne. Veľa psoriatických pacientov s nimi dokáže ostať v dlhodobej remisii, znížujú exacerbácie psoriázy a zlepšujú kvalitu života. Kombinácia viacerých terapií vedie k maximalizácii prínosu a zníženiu vedľajších účinkov. Dermatológovia by mali individualizovať liečebný režim pre každého psoriatického pacienta.

Extractrum Ginkgo biloba EGb761 je směs mnoha aktivních látek s rozdílnými farmakologickými aktivitami. Výsledný efekt je synergický. Nejdůležitější efekty jsou pozitivní efekty na kognitivní funkce (nootropní), neuroprotektivní, efekty vychytávání volných radikálů a efekty hemoreologické. Výsledky řady klinických studií u demencí nejsou zcela jednoznačné, ale většina z nich vykazuje mírné až střední zlepšení kognice i nekognitivních symptomů demence. Z toho důvodu je EGb761 určeno především pro léčbu mírné kognitivní poruchy, mírné demence Alzheimerova typu, vaskulárních demencí a smíšených demencí, také jako přídatná látka k inhibitorům acetylcholinesteráz a k memantinu. Je zkoumán efekt EGb761 na zlepšení sexuálních funkcí při funkčních sexuálních poruchách a pravděpodobný anxiolytický efekt.

Cílem příspěvku je podat přehled o méně známé zoonóze přenášené klíšťaty, lidské granulocytární anaplasmóze, s fokusem na matku a plod/dítě. Kromě přenosu bakteriálního původce (Anaplasma phagocytophilum) klíšťaty nelze vyloučit ani další cesty infekce: krevní transfúzí, poraněním kůže, inhalací kapének nakažené krve, transplacentárně či kojením. Jsou možné i koinfekce, např. s borreliózou, jež mohou přispět k horšímu stavu pacienta a delšímu trvání klinických projevů onemocnění. V Evropě byl doposud popsán omezený počet laboratorně potvrzených případů anaplasmózy, ale A. phagocytophilum je kosmopolitně rozšířeným organismem, obecně považovaným za významného původce nákaz člověka i zvířat. Nárůst mobility obyvatelstva a oteplování klimatu spojené s nárůstem aktivity klíšťat v přírodě či rozšířením klíšťat do míst, kde se dříve nevyskytovala, může v důsledku znamenat i vyšší riziko nákazy patogeny přenášenými klíšťaty vč. A. phagocytophilum.

Náhodné požití různých látek představuje u nejmenších dětí poměrně častou příčinu návštěvy zdravotnického zařízení. Často jde o požití látek/substancí, které mají malou toxicitu, nebo látek toxických, ale požitých v nízkých dávkách, a proto pouze malá část dětí skutečně vyžaduje hospitalizaci. Ještě menší skupinu tvoří děti, které jsou ohrožené na životě. Sem patří zejména děti intoxikované nebezpečnými léky (např. léky působícími na kardiovaskulární systém, tricyklickými antidepresivy, perorálními antidiabetiky atd.), některými chemickými látkami, jedovatými rostlinami či houbami. V neposlední řadě se však můžeme setkat se závažnými náhodnými otravami dětí způsobenými návykovými látkami. Kazuistika prezentuje případ 14měsíčního batolete s těžkou otravou metamfetaminem, která byla komplikována rozvojem rabdomyolýzy.

Léčba různých typů nemocí může být spojena s řadou nežádoucích vedlejších účinků léčiv. Léčiv, které mohou způsobit onemocnění plic, stále přibývá. Je to dáno nejen vývojem nových léků, ale také využitím moderních diagnostických prostředků, které umožňují přesnější vyšetření. Základem diagnostiky polékového poškození je identifikace léku, který s určitou pravděpodobností mohl vyvolat plicní postižení. Najít jej mezi dalšími léky, které pacient užívá a zároveň odlišit polékové poškození od možné exacerbace stávajícího plicního onemocnění, je složité. Mezi nejčastější léčiva, která poškozují plicní parenchym, patří např. amiodaron, cytostatika, imunosupresiva, antibiotika a léky užívané k biologické léčbě systémových onemocnění nebo nádorů. Polékové poškození plic může probíhat akutně nebo subakutně/chronicky. Je zpravidla reverzibilní po vysazení kauzálního léčiva nebo při včasném zahájení terapie. Potíže se neliší od jiných plicních nemocí (kašel, někdy s vykašláváním krve, dechové potíže, dušnost a bolesti na hrudníku). Klinické formy ani radiologické nebo patologické změny, které by svědčily pro specifický fenotyp polékového poškození, nejsou známy. Nejčastěji je patrné postižení intersticia s různými fenotypy intersticiálních plicních procesů (IPP). Polékové postižení plic však může vést i k onemocnění dýchacích cest nebo pleury. Seznam léčiv, které představují riziko plicního onemocnění, je přehledně uveden na www.pneumotox.com.

Monoklonální protilátky (Monoclonal Antibodies, MAbs) patří mezi nejrychleji se rozvíjející typy biologik pro řadu různých indikací, využívající různé mechanismy účinku. Trendem ve vývoji nových MAbs je obměna jejich základní struktury, vedoucí k vylepšení terapeutického profilu nebo alespoň farmakokinetických vlastností. Kromě základních typů protilátek jsou dnes už pro klinické použití dostupné jejich biosyntetické i polosyntetické modifikace. Z biosyntetických zásahů se jedná např. o změny v cukerné části molekuly, nebo záměnu několika aminokyselin v konstantních regionech řetězců. Využívají se i samotné variabilní fragmenty protilátek, buď volné nebo s navázanými polyethylglykolovými jednotkami velikosti 20–40 kDa. Z polosyntetických obměn patří mezi nejvíce využívané obměny příprava konjugovaných protilátek (Antibody‑Drug Conjugates, ADC), kdy protilátka, kromě své vlastní biologické aktivity, má především funkci transportního prostředku. Konjugované molekuly nebo částice mají zpravidla cytotoxickou aktivitu, a zvyšují tak účinnost protilátky dalším přidaným mechanismem, a to selektivně jen vůči buňkám nesoucím cílový antigen. Konjugovány mohou být i komplexotvorné molekuly, následně komplexující radionuklid, případně bakteriální či rostlinné toxiny.

Se zvyšujícím se podílem stárnoucí populace přibývá starších osob s poruchami paměti. Poruchy paměti ve stáří mohou být prvním příznakem Alzheimerovy nemoci, ale také řady jiných onemocnění. K rychlému a snadnému vyšetření paměti slouží dva inovativní a původní české testy - Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA) a Pojmenování obrázků a jejich vybavení (POBAV), které byly vyvinuty přímo v České republice. Test ALBA spočívá v opakování věty o šesti slovech, předvádění a vzápětí vybavení šesti gest a nakonec vybavení slov původní věty. V testu POBAV je úkolem nejdříve písemně pojmenovat 20 černobílých obrázků a vzápětí si vzpomenout a napsat co nejvíce jejich názvů během jedné minuty. Oba testy ALBA a POBAV jsou snadné na provedení a vyhodnocení, ale zároveň náročné pro vyšetřovanou osobu, jsou velmi krátké s trváním do pěti minut a slouží ke zjištění mírných kognitivních deficitů, zejména krátkodobé epizodické nebo dlouhodobé sémantické paměti. Mezi další testy patří slovní produkce zvířat za půl minuty, test kreslení hodin a jeho rozšířená varianta s učením a vybavením tří slov jako test Mini­‑Cog. Při nálezu kognitivního deficitu je zapotřebí stanovit jeho přesnější příčinu pomocí více pomocných vyšetřovacích metod, které jsou vysvětleny. Pomocí tohoto komplexního přístupu je možné dospět ke správné diagnóze.

Celiakie je autoimunitní choroba, při které dochází u predisponovaných jedinců k poškození enterocytů po podání lepku, resp. jeho toxických peptidů, v potravinách, které obsahují pšenici, žito, ječmen či oves. Toxické peptidy jsou při svém průchodu střevní stěnou deamidovány (působením tkáňové transglutaminázy) a v lymfatické tkáni střeva (GALT) dochází ke vzniku protilátek proti nim. Ty mají zkříženou aktivitu proti antigenům buněk tenkého střeva (enterocytů), jejich působením dochází k různě závažnému poškození střevní sliznice a ke vzniku různě vyjádřených klinických příznaků. Klinické příznaky můžeme ovlivnit eliminací lepku a jeho toxických peptidů z potravy, což v poslední době neznamená pouze hledání nových bezlepkových potravin.

Akutní selhání ledvin vyžadující hemodialýzu je přítomno u 10 až 20 % všech pacientů s nově diagnostikovaným mnohočetným myelomem (MM) a je spojeno s výrazně zvýšenou morbiditou a mortalitou. Podkladem ledvinného poškození je nejčastěji odlitková nefropatie jako výsledek působení a ukládání monoklonálních volných lehkých řetězců (VLŘ), jejichž vysoké koncentrace nalézáme v séru pacientů. Rychlá redukce koncentrace VLŘ je klíčová ve snaze o zachování ledvinných funkcí. Důkazy o účinnosti dosud užívané plazmaferézy pro redukci VLŘ jsou kontroverzní. V současnosti se jako slibná možnost jeví použití hemodialýz s „high cut-off“ dialyzátory, které efektivně odstraňují VLŘ ze séra pacientů, a zlepšují tak dlouhodobě ledvinné funkce, pokud jsou kombinovány s efektivní chemoterapií. K definitivnímu a preciznímu zhodnocení přínosu této léčebné modality bude nicméně nutné získání dalších zkušeností a důkazů z kontrolovaných studií.

Choroby štítné žlázy postihují nejméně 4x častěji ženy než muže a představují více než 80 % nemocných, kteří projdou běžnou endokrinologickou ambulancí. V převážné většině případů lze prokázat chronický zánět štítné žlázy diagnostikovaný jako autoimunitní, chronickou tyreoiditidu, označovanou též jako jako lymfocytární tyreoiditis a nebo Hashimotova struma. Podstatné procento takto postižených pacientů splňuje kritéria standardního protokolu klasické eufunkce, jindy při podrobném zkoumání laboratorních parametrů nalezneme změněnou hodnotu TSH, případně provázenou různě zvýšenou hladinou volných hormonů štítné žlázy. Povrchní, zjednodušený diferenciálně- diagnostický přístup vždy hrozí uvíznutím ve slepé uličce. Komplikuje možnost přesného a včasného zařazení choroby štítné žlázy se všemi problémy z toho vyplývajícími. V následujících řádcích se pokusíme nastínit problematiku hypertyreózy v celé šíři a zdůraznit nutnost velmi pečlivé diagnostické rozvahy, jejímž konečným produktem bude léčebný plán včetně časování definitivního řešení.

Randomizovaná, dvojitě zaslepená studie srovnala použití kovového (BMS) a bezpolymerového lékového stentu (DES) při léčbě nemocných s vysokým rizikem krvácení. Všichni nemocní byli léčeni duální protidestičkovu léčbou po dobu 1 měsíce a sledováni více než 1 rok. Biolimový stent snižuje u nemocných s vysokým rizikem krvácení pravděpodobnost další revaskularizace o 50 %, pravděpodobnost infarktu myokardu o 32 %.

Pro vaše pohodlnější čtení vám nabízíme celý časopis v jednom souboru.

K adekvátnímu rozhodování a volbě individualizovaného diagnostických i léčebných postupů napomáhá využití metod komplexního geriatrického vyšetření - complex geriatric assessment (CGA). Tento soubor zahrnuje hodnocení somatického stavu s výčtem chorob a užívané medikace, hodnocení soběstačnosti, psychického stavu, zejména s ohledem na kognitivní poruchy a přítomnost deprese, hodnocení stavu výživy a rizika malnutrice, přítomnost geriatrických syndromů a obecné křehkosti a dále hodnocení sociální situace nemocného. Pro záchyt nemocného v riziku lze využít různých podob zkrácených vyšetření, při pozitivním výsledku je však nutné doplnit komplexní geriatrické vyšetření a další strategii plánovat ve vzájemné spolupráci. Autoři předkládají přehled metod komplexního geriatrického vyšetření a zkrácených verzí.

Katetrizační ablace je účinná metoda používaná v léčbě srdečních arytmií. V některých případech je arytmogenní substrát uložen na povrchu srdce a přístupem z endokardu není dosažitelný. Proto byl vyvinut perkutánní epikardiální přístup do perikardiální dutiny ze subxifoidea. V současné době je indikován především u pacientů, u kterých selhala endokardiální ablace, u kterých je prokázáno jizevnaté postižení epikardu zobrazovací metodou nebo pro epikardiální původ svědčí EKG morfologie komorové tachykardie. Další indikací jsou některá specifická onemocnění myokardu, jako jsou arytmogenní kardiomyopatie pravé komory či syndrom bratří Brugadových. Cílem práce je uvést současný pohled na indikace, techniku provedení a možné komplikace perkutánního epikardiálního přístupu a ablace. Práce je doplněna rozborem vlastních zkušeností.

Výskyt litiázy u dětí a adolescentů je v současné době na vzestupu. Hlavními faktory vzestupu jsou změny ve stravovacích návycích u dětí, nižší pohybová aktivita a zlepšení diagnostických možností. Při vyšetření je kladen důraz na analýzu konkrementu a metabolické vyšetření, které následně umožňuje i specifickou metafylaxi. Základem terapie je již po dlouhou dobu extrakorporální litotrypse, ale s miniaturizací přístrojového vybavení narůstá počet endoskopických výkonů.

Pro vaše pohodlnější čtení vám nabízíme celý časopis v jednom souboru.