Fulltextové hledání

Léčba mnohočetného myelomu v současnosti zažívá dynamický rozvoj. V rámci klinických studií byly testovány nové protimyelomové léky – carfilzomib, ixazomib, pomalidomid, daratumumab, elotuzumab a panobinostat. Jejich použití je přínosné pro pacienty s relabovaným mnohočetným myelomem, a především může zlepšit prognózu refrakterního onemocnění. Očekáváme, že řada z nich se v budoucnu stane pravidelnou součástí standardních léčebných protokolů jak relapsu, tak zřejmě i primoterapie. Carfilzomib a pomalidomid v klinických studiích prodloužily přežití bez progrese téměř na dvojnásobek oproti standardní léčbě. Velmi slibnou skupinou jsou monoklonální protilátky, které vykazují vysokou účinnost založenou na zcela jiném mechanismu účinku než stávající léčba. Cílem této přehledové práce je prezentace výsledků zásadních klinických studií popisujících využití nových léků v terapii mnohočetného myelomu.

Přes výrazné rozšíření možností léčby pokročilého karcinomu ledviny v adjuvantní léčbě chyběly randomizované pozitivní studie pro tuto indikaci. Několik studií s imunoterapií založenou na podávání interferonu alfa či interleukinu nepřinesly data o účinnosti tohoto přístupu. Dvě adjuvantní randomizované studie s TKI přinesly kontroverzní výsledky. Studie se sunitinibem či sorafenibem ASSURE neprokázala prodloužení doby bez progrese onemocnění a byla provázena vysokou toxicitou s nutností ukončení terapie v experimentálních ramenech. Adjuvantní studie S-TRAC srovnávající sunitinib s placebem prokázala prodloužení doby do progrese ve srovnání s placebem, 6,8 roku vs. 5,6 roku. Žádná z těchto recentních studií nebrala v úvahu genetické skóre rekurence, které může přesněji určit rizikovou skupinu nemocných profitujících z adjuvantní terapie. V současné době není adjuvantní terapie karcinomu ledvin indikována v běžné klinické praxi.

Několik nových léků cílených na androgenní receptor má v léčbě metastatického kastračně rezistentního karcinomu významné postavení. Abirateron v kombinaci s prednisonem a enzultamidem i radium 223 prokázali účinnost nejen prodloužením přežití, ale také v přežití bez progrese choroby (PFS), době do první symptomatické kostní příhody (SRE), době do PSA progrese a PSA odpovědi. Bezpečnostní profil ARTA preparátů a radia 223 je velmi příznivý. Chemoterapie a ARTA preparáty se uplatňují v sekvenční léčbě mCRPC.

Proteinurie není jen kardinálním symptomem primárních a sekundárních nefropatií, ale i samostatným patogenetickým faktorem progrese těchto onemocnění. Spolu s hodnotou sérového kreatininu, hodnocením erytrocytů v moči a sonografií ledvin patří kvalitativní a kvantitativní údaj o proteinurii k základním nefrologickým vyšetřením. Ke screeningu proteinurie se v běžné praxi užívá vyšetření testovacím proužkem – „dipstick“, tím však nelze odhalit malou albuminurii, Bence-Jonesovu proteinurii (volné lehké řetězce např. při mnohočetném myelomu) a známky tubulointersticiálních onemocnění. Pro přesnější vyhodnocení albuminurie, resp. proteinurie, lze doporučit vyšetření poměru koncentrací albuminu/kreatininu ve vzorku moči, případně vyšetření odpadů bílkovin v moči za 24 hodin.

Proteinurie není jen kardinálním symptomem primárních a sekundárních nefropatií, ale i samostatným patogenetickým faktorem progrese těchto onemocnění. Spolu s hodnotou sérového kreatininu, hodnocením erytrocytů v moči a sonografií ledvin patří kvalitativní a kvantitativní údaj o proteinurii k základním nefrologickým vyšetřením. Ke screeningu proteinurie se v běžné praxi užívá vyšetření testovacím proužkem – „dipstick“, tím však nelze odhalit malou albuminurii, Bence-Jonesovu proteinurii (volné lehké řetězce např. při mnohočetném myelomu) a známky tubulointersticiálních onemocnění. Pro přesnější vyhodnocení albuminurie, resp. proteinurie, lze doporučit vyšetření poměru koncentrací albuminu/kreatininu ve vzorku moči, případně vyšetření odpadů bílkovin v moči za 24 hodin.

Léčba chronické hepatitidy C kombinací přímo působících perorálních virostatik (Directly Acting Antivirals – DAA) má vysokou účinnost (až 100 %), minimum kontraindikací a mimořádně příznivý bezpečnostní profil. Současné možnosti bezinterferonové léčby představují kombinace sofosbuviru s jinými DAA (ledipasvir, daclatasvir) nebo s ribavirinem a kombinace paritaprevir potencovaný ritonavirem + ombitasvir ± dasabuvir. V řadě zemí světa je již dostupná i fixní kombinace elbasviru s grazoprevirem a sofosbuviru s velpatasvirem. Velmi pravděpodobně budou v roce 2017 schváleny i fixní kombinace sofosbuviru s velpatasvirem a voxilaprevirem a glecapreviru s pibrentasvirem.

Cilostazol je vazodilatans s protidestičkovými, vazodilatačními a metabolickými účinky. Spolu s pohybovou aktivitou se uplatňuje
v léčbě intermitentních klaudikací, klasických klinických projevů chronické končetinové ischemie. V doporučeních odborných
společností je uváděný na prvním místě jako lék volby. Zatímco vliv cilostazolu na klaudikace hodnotí řada studií, jeho možnosti
při ovlivnění individuálního kardiovaskulárního a cerebrovaskulárního rizika jsou stále ještě nedoceněné.

U pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) se neurologický deficit projevuje širokým spektrem klinických potíží, včetně mikčních dysfunkcí. Infekce močových cest (IMC) zhoršují kvalitu života pacientů a mohou významně ovlivnit průběh onemocnění. Pilotní, randomizovaná a placebem kontrolovaná studie ověřila, že šestiměsíční užívání 1,5 g (odpovídá 75 g čerstvého plodu) klikvy velkoplodé denně mělo vliv na kvalitu života a na možné snížení rizika onemocnění infekcí močových cest pacientů s RS. Průkaz profylaxe IMC plodem V. macrocarpon však vyžaduje rozsáhlejší klinickou studii.

Úvod: Lymfom z buněk pláště („mantle cell lymphoma“ – MCL) se řadí ke zralým B–lymfoproliferacím a tvoří v Evropě asi 6–8 % všech B-ne-Hodgkinových lymfomů. Diagnóza je založena na histologickém vyšetření uzliny nebo kostní dřeně. Na molekulární úrovni má charakteristickou přítomnost translokace t(11;14)(q13;q32), která je přítomna u 95 % případů. Onemocnění může probíhat indolentně, ale v běžné klinické praxi má většina nemocných agresivní formu. I v současné době je tento typ lymfomu považován za prakticky nevyléčitelné onemocnění (s výjimkou alogenní transplantace) a často dochází k opakovaným relapsům či k progresi lymfomu. Pokud se onemocnění chová jako primárně progredující (PP) (cca 10 % nemocných), prognóza je značně nepříznivá a medián přežití je odhadován na 1–2 roky. Popis případu: Autoři prezentují případ nemocného s primárně progredujícím MCL diagnostikovaným v květnu roku 2012. 67letý muž byl léčen v 1. linii režimem R-CHOP v alternaci s R-ARA-C (rituximab, cyklofosfamid, doxorubicin, vinkristin a prednison/ rituximab, cytosin-arabinosid). Z důvodu primární progrese byl nemocný v listopadu 2012 zařazen do klinického hodnocení fáze 2 MCL-002-SPRINT a byl randomizován do experimentální skupiny s lenalidomidem. Léčba lenalidomidem byla provázena myelotoxicitou s nutností úpravy dávky léku a nakonec byla léčba z tohoto důvodu ukončena v prosinci 2014. I když byl v dané studii medián období do progrese při léčbě lenalidomidem 8,7 měsíců, parciální remise u tohoto nemocného trvala i při léčbě minimálními dávkami lenalidomidu 2 roky (24 měsíců). Pro následnou progresi v únoru 2015 byl v další léčebné linii podáván ibrutinib. Přes úvodní dosažení parciální remise došlo k následné progresi v září 2015 a nemocný byl léčen kombinací ARA-C s kortikoidy do doby, než byl zdravotní pojišťovnou schválen bendamustin. Na léčbě bendamustinem v kombinaci s rituximabem však onemocnění dále progredovalo a pro vyčerpané léčebné možnosti byla zahájena paliativní léčba v prosinci 2015. Nemocný umírá na progresi lymfomu za 3 roky a 8 měsíců od stanovení diagnózy. Závěr: Popis případu poukazuje na důležitost zařazování starších nemocných s relabujícím/refrakterním onemocněním do klinických hodnocení s možností nových terapeutických přístupů pro neuspokojivé výsledky dosavadní léčby. Některé nové léky – tzv. „malé molekuly“ – typu lenalidomidu a ibrutinibu, které jsou již nyní používány v běžné praxi, dávají naději na zlepšení osudu nemocných s tímto lymfomem.

Glukan je přírodní imunomodulátor intenzivně studovaný v posledních dvaceti letech. Vedle známých účinků v infekční a nádorové imunitě se zájem badatelů v posledních letech zaměřil i na jeho další potenciální účinky. Přehled je doplněn výsledky vlastních klinických studií, prokazujících významné stimulační účinky krátkodobé suplementace glukanem u dětí s projevy onemocnění respiračního aparátu.

Cilostazol je vazodilatans s protidestičkovými, vazodilatačními a metabolickými účinky. Spolu s pohybovou aktivitou se uplatňuje
v léčbě intermitentních klaudikací, klasických klinických projevů chronické končetinové ischemie. V doporučeních odborných
společností je uváděný na prvním místě jako lék volby. Zatímco vliv cilostazolu na klaudikace hodnotí řada studií, jeho možnosti
při ovlivnění individuálního kardiovaskulárního a cerebrovaskulárního rizika jsou stále ještě nedoceněné.

Glukan je přírodní imunomodulátor intenzivně studovaný v posledních dvaceti letech. Vedle známých účinků v infekční a nádorové
imunitě se zájem badatelů v posledních letech zaměřil i na jeho další potenciální účinky. Přehled je doplněn výsledky
vlastních klinických studií, prokazujících významné stimulační účinky krátkodobé suplementace glukanem u dětí s projevy
onemocnění respiračního aparátu.

Proteinurie není jen kardinálním symptomem primárních a sekundárních nefropatií, ale i samostatným patogenetickým faktorem progrese těchto onemocnění. Spolu s hodnotou sérového kreatininu, hodnocením erytrocytů v moči a sonografií ledvin patří kvalitativní a kvantitativní údaj o proteinurii k základním nefrologickým vyšetřením. Ke screeningu proteinurie se v běžné praxi užívá vyšetření testovacím proužkem – „dipstick“, tím však nelze odhalit malou albuminurii, Bence-Jonesovu proteinurii (volné lehké řetězce např. při mnohočetném myelomu) a známky tubulointersticiálních onemocnění. Pro přesnější vyhodnocení albuminurie, resp. proteinurie, lze doporučit vyšetření poměru koncentrací albuminu/kreatininu ve vzorku moči, případně vyšetření odpadů bílkovin v moči za 24 hodin.

Je uvedena kazuistika 17leté dívky léčené kombinovaným preparátem obsahujícím klindamycin 1% a tretinoin 0,025%. Pacientka byla výrazně zlepšena během 3 měsíců. Tolerance přípravku byla výborná. Klindamycin 1% / tretinoin 0,025% (Klin-RA) je fixní kombinace antibiotika s tretinoinem pro léčbu akné. Účinné látky působí na tři ze čtyř etiopatogenetických faktorů akné. Lék proto redukuje zánětlivé i nezánětlivé morfy a má rychlý nástup účinku. Unikátní formulace zajišťuje vynikající kožní tolerabilitu a nízký iritační potenciál. To má za následek lepší komplianci a adherenci k léčbě. Klin-RA je určen pro léčbu především lehké až středně těžké papulopustulózní akné.

Farmakokinetické interakce antiepileptik jsou spojeny s enzymatickou indukcí nebo inhibicí. Významnými inhibitory jsou felbamát, klobazam,
lamotrigin, stiripentol a sulthiam. Felbamát zvyšuje hladinu klonazepamu, lamotriginu, mesuximidu, kyseliny valproové a aktivního S(+)-enantiomeru
vigabatrinu. Klobazam zvyšuje hladinu stiripentolu, karbamazepinu a karbamazepin-10,11-epoxidu. Stiripentol zvyšuje hladinu
etosuximidu, fenobarbitalu, karbamazepinu, klobazamu a N-desmethylklobazamu, primidonu a valproátu. Acetazolamid, felbamát, fenytoin,
mesuximid, oxcarbazepin, rufinamid, sulthiam zvyšují hladinu fenobarbitalu a fenytoinu. Hladinu fenytoinu dále zvyšují eslikarbazepin, klobazam,
stiripentol a topiramát. Fenobarbital a lamotrigin zvyšují AUC retigabinu. Kyselina valproová zvyšuje hladinu fenobarbitalu, lamotriginu,
rufinamidu, snižuje hladinu felbamátu, topiramátu. Snižuje, zvyšuje i neovlivňuje hladinu etosuximidu, fenytoinu a karbamazepinu.
Enzymatické induktory jsou eslikarbazepin, karbamazepin, fenytoin, fenobarbital, mesuximid, oxcarbazepin, primidon a vigabatrin. Pokles hladin
vlivem indukce může nastat u eslikarbazepinu, etoxusimidu, fenytoinu, felbamátu, fenobarbitalu, klobazamu, klonazepamu, lacosamidu,
lamotriginu, levetiracetamu, oxcarbazepinu vč. metabolitu, perampanelu, pregabalinu, primidonu, retigabinu, rufinamidu, stiripentolu, sultiamu,
tiagabinu, topiramátu valproátu, zonisamidu. Pregabalin zvyšuje clearance tiagabinu, topiramátu. Retigabin snižuje AUC fenobarbitalu.
Interakce v oblasti absorpce, distribuce nebo exkrece jsou méně časté: acetazolamid snižuje absorpci primidonu. Fenobarbital zvyšuje volnou
frakci valproátu, valproát fenytoinu a oxcarbazepinu. Gabapentin snižuje exkreci felbamátu.
Nežádoucí farmakodynamické interakce se týkají vedlejších účinků: současná terapie látkami účinkujícími přes sodíkový kanál zvyšuje riziko neurotoxicity.
Při podávání lamotriginu s valproátem se může vyskytnout třes, stoupá riziko kožního rashe a Stevens-Johnsonova syndromu. Incidence encefalopatie po valproátu stoupá při kombinaci s topiramátem, levetiracetamem a při trojkombinaci oxcarbazepin+lacosamid. Současné podávání
inhibitorů karboanhydrázy zvyšuje riziko nefrolitiázy. Při kombinaci sulthiamu s primidonem se u dětí mohou vyskytnout závratě, nejistá chůze,
ospalost. Fenobarbital oddaluje nástup účinku vigabatrinu.

Chronické onemocnění ledvin (chronic kidney disease, CKD) je definováno snížením glomerulární filtrace, albuminurií a je příčinou renálního postižení. Především u starší populace je onemocnění ledvin frekventní, ale vzhledem ke své asymptomatičnosti je často přehlédnuto nebo nediagnostikováno. Není-li snížení renální funkce zohledněno při volbě farmakoterapie, může snadno dojít k poškození nemocného. Nemocní s chronickým onemocněním ledvin jsou ohroženi nežádoucími účinky farmakoterapie ve zvýšené míře – onemocnění ledvin u nich vede k ovlivnění většiny farmakokinetických parametrů a současně typicky přítomné komorbidity vyžadují podávání dalších léčiv, čímž roste riziko lékových interakcí. U řady lékových skupin je třeba uzpůsobit výběr a dávku léčiva nejpozději tehdy, dojde-li k poklesu renální funkce do stadia G3b. Sdělení obsahuje příklady léčiv z nejčastěji užívaných lékových skupin v ordinacích praktických lékařů. Jsou uvedeny mechanizmy potenciálního poškození nemocného nevhodnou farmakoterapií a návody, jak toto riziko snížit.

Léčba chronické hepatitidy C prodělává v posledních 3 letech mimořádné změny. Do praxe se postupně zavádí přímo působící antivirové léky, které se podávají buď v kombinaci s pegylovaným interferonem a ribavirinem, nebo v tzv. interferon-free režimech. V České republice jsou od roku 2012 schváleny boceprevir a telaprevir. Ve Spojených státech od konce roku 2013 také sobosbuvir a simeprevir.

Se zvyšujícím se podílem stárnoucí populace přibývá starších osob s poruchami paměti, které mohou být prvním příznakem Alzheimerovy nemoci, ale také řady jiných závažných onemocnění mozku. Včasná diagnostika jejich správné příčiny může vést k zahájení účinné terapie. Cílem projektu vyšetřování paměti v lékárnách je včasný záchyt pacientů s podezřením na poruchu kognice, a to ideálně ve stadiu mírné kognitivní poruchy, ale i v pokročilejších stadiích demence. Farmaceuti jako zdravotničtí pracovníci touto aktivitou podstatně rozšiřují dostupnost preventivního vyšetření pro pacienty a navíc sehrávají významnou roli v edukaci a informovanosti společnosti. K vyšetřování paměti v lékárnách se používají rychlé inovativní a původní české testy - Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA) a Pojmenování obrázků a jejich vybavení (POBAV), dále Dotazník funkčního stavu (FAQ-CZ) a Škála deprese pro geriatrické pacienty. Při zjištění zhoršené paměti nebo nálady farmaceut odešle vyšetřenou osobu k lékařské diagnostice. Farmaceut může lékaři poskytnout první cenná zhodnocení mentálního stavu pacienta. Jindy naopak může vyšetřovaného ujistit, že jeho paměťové funkce odpovídají věku. Vyšetření paměti po celé České republice poskytují certifikovaní a řádně trénování farmaceuti, absolventi specializovaných kurzů České lékárnické komory a jiných garantovaných nadstavbových školení. Jedná se o unikátní aktivitu i v celosvětovém měřítku. Do projektu se stále mohou zapojit noví a motivovaní farmaceuti po tohoto kurzu.

Úzkostné poruchy patří mezi nejčastější duševní poruchy vůbec. K léčbě úzkosti se používají především anxiolytika a antidepresiva, velká pozornost se věnuje vývoji nových léčiv pokud možno bez nežádoucích účinků, jako je sedace, vyvolání závislosti, sexuální dysfunkce nebo změny hmotnosti. Lidé se odedávna pokouší zvládat úzkost a její somatické projevy pomocí rostlin, jediným registrovaným anxiolytikem rostlinného původu je extrakt z levandule, který zde blíže představujeme.

Nadýmání se objevuje u pacientů z mnoha příčin. Jednu z nich představuje užívání léčiv, která různými mechanismy vedou ke zvýšené tvorbě střevních plynů nebo k poruše v jejich pasáži. Tento článek připomíná základy fyziologie střeva, přibližuje patogenezi plynatosti, udává příklady léčiv nejčastěji spojených s nadýmáním a nabízí řešení v podobě režimových opatření a terapeutických zásahů v rámci samoléčby.

Výskyt syndromu suchého oka je v oftalmologické praxi častý. Terapeutický postup závisí na příčinách choroby. Léčba je obvykle zahajována aplikací umělých slz. Autoři diskutují aktuální diagnostické a terapeutické možnosti.

Kyselina alfa-lipoová je přírodním antioxidantem a kofaktorem mitochondriálních enzymů oxidativního metabolizmu. Na podkladě klinických studií je považována za podpůrnou léčbu bolesti u diabetické neuropatie, v ostatních indikacích je třeba dalšího zkoumání.

Hyperaktívny močový mechúr je častým problémom starších pacientov. Vo farmakoterapii sa najčastejšie používajú anticholinergiká. Vyznačujú sa veľmi dobrou účinnosťou, ale môžu zhoršovať kognitívne funkcie pacientov. Tento nežiaduci účinok závisí najmä od schopnosti anticholinergika prechádzať hematoencefalickou bariérou a viazať sa na muskarínové M1 receptory v centrálnom nervovom systéme. Prienik cez hematoencefalickú bariéru závisí od veľkosti molekuly, náboja, lipofility a od toho, či je anticholinergikum substrátom P‑glykoproteínu. Výsledky viacerých štúdií ukázali, že nevhodným liečivom hyperaktívneho mechúra u starších pacientov je oxybutynín, ktorý významne znižuje kognitívne funkcie. Naopak, trospium, solifenacín, darifenacín a fesoterodín nepreukázali významný vplyv na zníženie kognitívnych funkcií starších pacientov. Článek poskytuje prehľad farmakoterapeutických možností liečby hyperaktívneho močového mechúra na príklade staršej pacientky s vekom podmieneným poklesom kognitívnych funkcí.

Předkožku u dětí nelze přetáhnout z více příčin. Důvodem může být vrozené zúžení předkožky (primární fimóza) nebo adheze mezi vnitřním listem předkožky a žaludem (konglutinace). Praktický lékař pro děti a dorost by měl při fyzikálním vyšetření odlišit fyziologické příčiny nepřetažitelné předkožky (primární fimóza, konglutinace) od patologických (sekundární fimóza). Při podezření na patologii předkožky, při selhání konzervativní léčby nebo při přetrvávající fimóze v pubertě je vhodné odeslat chlapce k vyšetření ke specialistovi. Léčbu fimózy lze zahájit po druhém až třetím roce, dříve pak při komplikujících faktorech. První volbou je konzervativní léčba kortikoidovou mastí, při jejím selhání je možné zvážit obřízku. Naopak obřízka je nezbytná u sekundární fimózy, zvláště při podezření na balanitis xerotica obliterans. Komplikace spjaté s konglutinacemi mohou být řešeny disolucí. Akutní stavy vyžadují okamžitý terapeutický zákrok, nejlépe již ve spádovém zařízení.

Karcinom prostaty je nejčastější nádorové onemocnění (vyjma nádorů kůže), které postihuje muže. Ačkoliv je většina případů karcinomu prostaty diagnostikována a léčena v počátečním stadiu, někteří pacienti mají již vstupně onemocnění primárně diseminované, nebo během terapie dojde k metastatickému rozsevu. Současný výzkum vedl k rozšíření léčebného armamentária pro pacienty s karcinomem prostaty. Terapeutické možnosti u pacientů s kastračně rezistentním karcinomem prostaty mají zejména za cíl prodloužit přežití s minimálním rozvojem komplikací a s co největší kvalitou života.

Akutní infekce močových cest je v dospělé populaci velmi častým onemocněním. Platí zde, že mnohem větší léčebné potíže než infekce akutní, přinášejí chronické a recidivující bakteriální infekce. Tvorba biofilmu je významným faktorem, který umožňuje delší přežívání bakterií a také významně ztěžuje léčbu bakteriálních infekcí. Vzhledem k omezeným možnostem antibakteriální terapie je pochopitelné hledání dalších možností, jak pacientům účinně pomoci. Tyto možnosti již tradičně nabízí fytofarmaka, tedy rostlinné léčivé přípravky. Sdělení se věnuje možnostem registrovaných léčiv rostlinného původu v léčbě akutních infekcí močových cest.

Výskyt syndromu suchého oka je v oftalmologické praxi častý. Terapeutický postup závisí na příčinách choroby. Léčba je obvykle zahajována aplikací umělých slz. Autoři diskutují aktuální diagnostické a terapeutické možnosti.

Úzkostné poruchy patří mezi nejčastější duševní poruchy vůbec. K léčbě úzkosti se používají především anxiolytika a antidepresiva, velká pozornost se věnuje vývoji nových léčiv pokud možno bez nežádoucích účinků, jako je sedace, vyvolání závislosti, sexuální dysfunkce nebo změny hmotnosti. Lidé se odedávna pokouší zvládat úzkost a její somatické projevy pomocí rostlin, jediným registrovaným anxiolytikem rostlinného původu je extrakt z levandule, který zde blíže představujeme.