Fulltextové hledání

Kryptorchizmus je patologický stav, kdy je varle uloženo mimo skrotum. Je jednou z nejčastějších kongenitálních anomálií postihující více než 3 % donošených a 9–30 % nedonošených novorozenců mužského pohlaví. Dlouhodobé abnormální uložení varlete vede v dospělosti ke snížení fertility a ke zvýšenému riziku vzniku zhoubného nádoru. Proto každá polohová anomálie varlete vyžaduje léčbu, která by měla skončit do 12–18 měsíců věku dítěte. V této práci uvádíme kazuistiku nesestouplého varlete u dospělého muže.

L DermaMedEst, s. r. o., Praha Bazocelulární karcinom (bazaliom, BCC) představuje nejčastější nemelanomový kožní nádor, s vysokou incidencí, ale nízkou mortalitou. Je lokálně agresivní, pokročilé nádory dokáží výrazně destruovat okolní tkáně, ale metastazování je velmi vzácné. Terapie BCC záleží na typu a velikosti nádoru. Nejčastěji je volena léčba chirurgická. Další možností je aplikace tekutého dusíku (kryodestrukce tkáně) nebo aplikace imiquimodu (Aldara krém). U rozsáhlých a destruktivních ložisek je v dnešní době dostupná biologická léčba Erivedge. Je registrovaná evropskou agenturou EMA, s účinnou látkou vismodegib. Je prvním inhibitorem signální dráhy Hedgehog v tabletové formě. Dávkování je 1× denně 150 mg. Vismodegib je tedy perorálně dostupný inhibitor signální dráhy Hedgehog. Reistrace byla schválena na základě klinické studie fáze II Erivance.

Článek ukazuje rozdílnost akné u adolescentů a v dospělém věku. Dále se věnuje indikacím jednotlivých extern a možnostem vnitřní léčby, včetně jejích kontraindikací u akné dospělých. Zdůrazňuje potřebu lékaře nahlížet na akné dospělého pacienta jinak než na akne dospívajících, s důrazem na výrazné narušení kvality života takto postiženého dospělého.

Imunoterapie pacientů s metastatickým renálním karcinomem zažívá nebývalou renezanci, přesto je toto onemocnění stále nevyléčitelné. Použití různých checkpoint inhibitorů a protinádorových vakcín však vede k dalšímu prodloužení přežívání pacientů s touto diagnózou. Máme již výsledky studie III. fáze s anti-PD-1 protilátkou nivolumabem, další jsou s napětím očekávány. Taktéž již došlo k ukončení náboru do studie III. fáze – ADAPT, ve které se kombinuje cílená terapie s protinádorovou vakcínou, výsledky studie fáze II s touto léčbou jsou velmi povzbudivé. V uvedeném přehledu se věnujeme jak checkpoint inhibitorům, tak i některým vakcínám. Léčba cytokiny je zmíněna jen okrajově pro jejich dnes již marginální význam, i když nelze v budoucnu vyloučit jejich použití v kombinaci se stávající léčbou či ve vysokých dávkách u různých genotypů renálního karcinomu.

Léčba pokročilého a metastatického melanomu dosáhla v posledních pěti letech revolučních změn. Po desetiletích stagnace a hledání nových možností cílená biologická léčba a moderní imunoterapie nabízí šanci dlouhodobého přežívání téměř 30 % pacientům. Perspektivou do budoucna zůstává hledání prediktivních biomarkerů, délka efektivní léčby, optimální strategie pro wild type melanomy. Hledání různých variant kombinované léčby je předmětem klinických studií.

Karcinom prostaty patří mezi nejčastější nádorová onemocnění u mužů. Současné vědecké poznatky zejména v oblasti molekulární imunologie vedou k lepšímu porozumění interakce mezi imunitním systémem a nádory, a tím umožňují identifikaci strategických imunoterapeutických cílů uplatňujících se ve vývoji nových protinádorových léků. Právě imunoterapie se kromě klasické hormonální terapie, radioterapie a chemoterapie jeví jako další perspektivní léčebná modalita u karcinomu prostaty. V článku je podán přehled současných imunoterapeutických přístupů, které jsou v klinickém hodnocení u karcinomu prostaty.

 

V článku je popsán případ muže s náhodným záchytem protilátky typu lupus antikoagulans a postoperační trombózou. Krátce po vysazení farmakologické profylaxe došlo k rozvoji hluboké žilní trombózy. Terapie warfarinem byla obtížně nastavitelná, navíc komplikovaná řídnutím vlasů a progresí trombózy. Proto byla zahájena terapie rivaroxabanem, při které došlo k plné rekanalizaci postižené žíly. U nemocného byla indikována dlouhodobá antikoagulační terapie.

K jednej z najčastejších psychických porúch u detí patrí hyperkinetická porucha aktivity a pozornosti (ADHD, Attention Deficit Hyperactivity Disorder). ADHD je komplexná polygenetická porucha s vysokou hereditárnou záťažou a multifaktoriálnou etiológiou. Z výskumov vyplýva, že okrem známych faktorov spolupodieľajúcich sa na patogenéze ADHD (genetické, neurobiochemické, štrukturálne, environmentálne) hrá významnú úlohu aj oxidačný stres. U pacientov s ADHD sa zistili tak zvýšené, ako aj znížené alebo nezmenené markery oxidačného stresu v porovnaní so zdravými jedincami. Medzi látky s antioxidačnými vlastnosťami patria prírodné polyfenolové látky, ktoré môžu vykazovať in vivo aj biomodulačné aktivity na úrovni signálnych dráh a ovplyvňovať tak osud buniek, vrátane nervových buniek. Prostredníctvom týchto aktivít polyfernoly môžu ovplyvňovať pozornosť a hyperaktivitu pacientov s ADHD a prispievať tak k zmierňovaniu prejavov ADHD.

Výzkum v dětské diabetologii přináší některé novinky použitelné v klinické praxi. Patří mezi ně větší využívání inzulinových analog, flexibilní
systém dávkování inzulinu podle potřeb dětských pacientů, možnost kontinuální monitorace glykémií při léčbě inzulinovou pumpou
a změna některých dietních doporučení. Článek shrnuje aktuální reálné možnosti léčby dětských pacientů s diabetem u nás.

Melatonin je derivát hydroxyindolu. Působí jako chronobiotikum, ovlivňuje cirkadiánní rytmy organizmu zprostředkované vazbou na specifické
receptory. Vyznačuje se celou řadou dalších účinků. Přehled shrnuje dosavadní poznatky o jeho působení a případné možnosti jeho
použití při různých stavech organizmu.

Článek se zabývá očními příznaky a potížemi, se kterými se pacient přichází poradit s lékárníkem. Může se jednat o akutní stavy (úraz, zánět) či chronické obtíže (např. syndrom suchého oka) nebo stavy po operacích. Mezi nejčastější problémy v oftalmologické praxi patří tzv. červené oko. Pod obrazem červeného oka se skrývají různé klinické jednotky se zánětlivou, úrazovou nebo i neinfekční etiologií. Řešení vyžadují především záněty spojivek původu bakteriálního, virového nebo chlamydiového. Další pacienti přichází s alergickými projevy na oku a v jeho okolí. V lékárně, často jako v první konzultační linii, lze v těchto případech doporučit volně prodejné přípravky určené k léčbě akutních zánětů spojivek nebo alergických reakcí. Lékárník může poradit i při různých zánětech víček, jako je vlčí nebo ječné zrno. Aktuálním problémem oftalmologických pacientů jsou potíže spojené se suchým okem. Primárním postupem je pravidelná a dlouhodobá aplikace lubrikačních gelů a umělých slz. Podobně lze poradit pacientům po očních operacích např. po plastické úpravě víček, kdy jsou indikovány léky tlumící otok a bolest. Nedílnou a velmi důležitou součástí poradenství je i doporučení lékárníka jakým způsobem, v jakém pořadí, v jaké formě, jak často a kdy aplikovat léčebné přípravky.

Mnohočetný myelom (MM) je nádorové onemocnění způsobené maligní transformací plazmatických buněk. Včasné stanovení diagnózy
a nasazení kauzální léčby zlepšuje kvalitu života a dává šanci na víceleté přežití. Základem adekvátní léčby je vždy kombinovaná chemoterapie,
spojená u pacientů do 65 let věku i s autologní transplantací kostní dřeně. Článek shrnuje nejobvyklejší příznaky, diagnostiku
a léčebné i podpůrné modality u nemocných s mnohočetným myelomem. Podává přehled terapeutických možností včetně posledních
novinek v léčbě MM.

Terapeutické monitorování hladin léčiv se používá jako nástroj k optimalizaci farmakoterapie epilepsie již téměř 60 let. Tato metoda je založena na předpokladu těsnější korelace klinického účinku s koncentrací léčiva než s jeho dávkou. Terapeutické monitorování se snaží optimalizovat pacientovu kompenzaci epilepsie úpravou dávkovacího režimu antiepileptik s využitím informací o jejich koncentraci v séru, plazmě nebo ve slinách s cílem potlačit záchvaty a minimalizovat nežádoucí účinky antiepileptik. U většiny antiepileptik je uváděno „referenční rozmezí“, které definuje sérové koncentrace, při kterých je u většiny pacientů očekáváno dosažení optimální klinické odpovědi. Přesto však, vzhledem k individuálním odchylkám, může vyžadovat mnoho pacientů koncentrace antiepileptik mimo tato referenční rozmezí. V těchto případech by měla být terapie vedena na základě „individuální terapeutické koncentrace“, definované jako koncentrace, při které je dosažen stav bez záchvatů s dobrou snášenlivostí medikace, případně jako nejlepší kompromis mezi zlepšením kontroly záchvatů a na koncentraci závislými nežádoucími účinky.

Uvádíme přehledový článek pojednávající o problému močové inkontinence u žen v období klimakteria. Samovolní nekontrolovatelný únik moči – močová inkontinence – postihuje v průběhu života až 50 % žen. Nejrizikovější skupinou jsou ženy v období kolem menopauzy a po ní. Postupná ztráta funkce vaječníků má za následek pokles hladiny estrogenů. Estrogenní deficit způsobuje atrofii tkání uropoetického traktu se všemi důsledky, včetně vzniku či zhoršení močové inkontinence. Hormonální substituce estrogenů má prokázaný pozitivní vliv na zvýšení kvality života pacientek i zlepšení jejich obtíží, ať již v monoterapii či v kombinaci s dalšími možnostmi léčby inkontinence.

V době, kdy WHO klade důraz na zodpovědnost každého jedince za svoje zdraví, lze samoléčbu považovat za pozitivní součást zdravotního chování jedince. Průjem a zácpa jsou časté symptomy, se kterými pacienti v rámci samoléčení navštěvují lékárnu.

Masarykova univerzita Brno 4II. interní klinika – Oddělení klinické hematologie, FN a LF UK Hradec Králové Pri monoklonálnej gamapatii nejasného významu (MGUS) a asymptomatickom myelóme je dlhodobé riziko progresie do aktívneho ochorenia v podobe symptomatického mnohopočetného myelómu alebo inej malignity. Prediktormi rizika malígnej transformácie MGUS môžu byť veľkosť a typ monoklonálneho imunoglobulínu (monoklonálny proteín, M-proteín, M-Ig), pomer hladín voľných ľahkých reťazcov kappa a lambda v sére, infiltrácia kostnej drene klonálnymi plazmatickými bunkami, počet cirkulujúcich klonálnych plazmatických buniek v periférnej krvi, imunofenotyp plazmocytov a iné možné rizikové faktory.

Celiakie je častá autoimunitní choroba dětí i dospělých ve všech zemích světa. Její prevalence v České republice se odhaduje na 1:200– 1:250. Celiakie je diagnostikována v české populaci nedostatečně často a naopak často pozdě. Příčinou je změněný fenotyp s častými extraintestinálními symptomy u dospělých nemocných. Manifestace celiakie závisí nejen na genetické dispozici, ale také na funkci střevní slizniční bariéry, jejíž propustnost je ovlivněna střevním mikrobiomem a slizničním imunitním systémem. Nediagnostikovaná celiakie je provázena malnutricí, přidruženými autoimunitními chorobami a komplikacemi, z nichž některé mají život ohrožující charakter. Jedinou kauzální terapií je finančně nákladná celoživotní bezlepková dieta, tj. úplné vyloučení všech pokrmů obsahujících obiloviny v jakékoliv formě. Četnost kojení je nepřímo úměrná prevalenci celiakie v populaci. Virové enteritidy v prvním roce života poškozují slizniční bariéru a jsou rizikovým faktorem manifestace celiakie. Metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví ČR, „Cílený screening celiakie“, umožňuje vyhledat velkou populaci dosud nediagnostikovaných celiaků a zahájit jejich léčbu bezlepkovou dietou.

Psaní dopisů je zážitková psychoterapeutická technika, která pomáhá pacientům vyrovnat se se svými vztahy k důležitým osobám z dětství. Sociální a interpersonální zkušenosti z dětství významně ovlivňují chování jedince v dospělém životě. Smyslem psaní dopisů je prožít a pochopit vlastní pocity, zvládnout silnou emoční zkušenost, která souvisí se zraněními v dětství. Práce probíhá v bezpečné atmosféře terapeutického vztahu, kde se pacient může naučit s těmito emocemi zacházet. Základní typy terapeutických dopisů jsou čtyři: necenzurovaný dopis, empatický dopis z „druhého břehu“, dopis „dítěti“ blízké osoby a vizitka dospělého dospělému. Předkládáme konkrétní příklady dopisů pacientů z naší více než 15leté praxe, kdy tuto techniku využíváme především u pacientů s poruchami osobnosti, afektivními a úzkostnými poruchami.

Využití volných laloků při rekonstrukci prsu je v současné době zaměřeno zejména na onkologickou problematiku u pacientek po mastektomii. Stále častěji se dnes používají volné laloky také v rekonstrukci prsu pro neonkologickou diagnózu, zejména v případě vrozených vad či asymetrii prsů. V řadě klinických případů představuje použití mikrovaskulárního přenosu tkáně nezastupitelnou a zároveň elegantní metodu, která přináší časný kosmetický efekt snižující riziko sociální smrti postižených žen či dívek. Otázkou však zůstává zvážení poměru benefit/riziko a limitů u konkrétních pacientek. Kazuistika se týká 15leté pacientky s vrozenou hypoplazií pravého prsu, u které byla provedena korekce pomocí DIEP (Deep Inferior Epigastric Perforator Flap) laloku.

Výskyt onemocnění štítné žlázy v populaci lze četností srovnat s incidencí diabetu. O pacienty s chorobou štítné žlázy není evidentně nouze. Klasický propedeutický přístup v kombinaci s moderní ultrasonografií opírající se o dostatečně široké, dostupné spektrum laboratorních metod umožňuje lékaři, který je v problematice orientován, stanovit již v ambulantním režimu s poměrně velkou přesností a spolehlivostí diagnózu tyreopatie. Dostupnost a relativní lehkost, s níž lze často dospět k závěru, může svádět k mylné představě, že diagnostický proces je snadný a bez úskalí. Že tomu tak není, by čtenáře měly přesvědčit následující řádky.

Celiakie je v české populaci nedostatečně diagnostikována, většinou po dlouhém trvání nemoci. Nediagnostikovaná celiakie často vede k rozvoji osteoporózy, autoimunitních chorob i zhoubných onemocnění. Osoby s celiakií, která není diagnostikována, mají proti osobám séronegativním téměř čtyřnásobně větší úmrtnost. Zavedení cíleného screeningu je zásadním krokem v omezení negativních důsledků nepoznané nemoci. U osob indikovaných ke screeningu celiakie se provede kvantitativní vyšetření protilátek proti tkáňové transglutamináze a celkového IgA. Patologická hodnota indikuje provedení gastroskopie s biopsií sliznice aborální části duodena. Po histologickém vyšetření s využitím Marshovy klasifikace jsou dalšími možnými kroky vyšetření protilátek proti endomysiu, diferenciální diagnostika vylučující choroby napodobující celiakii, genetické vyšetření a potvrzení diagnózy pozitivní klinickou a sérologickou odezvou na bezlepkovou dietu.

Rhabdomyolýza je syndróm rozpadu priečne pruhovaného svalstva charakterizovaný prienikom intracelulárneho obsahu svalových vlákien do cirkulácie a extracelulárnej tekutiny. Často je sprevádzaná myoglobínúriou, ktorá v ťažkých prípadoch vyúsťuje do akútnej renálnej insuficiencie so život ohrozujúcim metabolickým rozvratom. Rhabdomyolýzu spôsobuje široké spektrum rôznych získaných a dedičných porúch, ktoré postihujú svalové membrány, membrány iónových kanálov a energetický prísun do svalov. Spoločným koncovým patofyziologickým mechanizmom všetkých príčin rhabdomyolýzy je nekontrolovaný vzostup voľného intracelulárneho kalcia a aktivácia kalcium-dependentných proteáz, čo vedie k deštrukcii myofibríl a lyzozomálnej digescii obsahu svalových vlákien. Nedávne pokroky v molekulárnej genetike a histochémii svalových enzýmov umožňujú určiť špecifickú diagnózu u mnohých pacientov s doteraz idiopatickou recidivujúcou rhabdomyolýzou. Hlavnými klinickým prejavmi rhabdomyolýzy sú svalová slabosť, myalgie a moč farby tmavého čaju. Najcitlivejším indikátorom svalového poškodenia je zvýšená hladina kreatínkinázy v sére. Ťažké život ohrozujúce stavy rhabdomyolýzy sú spojené s extrémnym zvýšením hladiny kreatínkinázy, poruchami elektrolytov, myoglobínúriou, akútnou renálnou insuficienciou a diseminovanou intravaskulárnou koaguláciou. Liečba akútnej fázy rhabdomyolýzy je zameraná na zvládnutie renálnych a metabolických dôsledkov myoglobínúrie a vyžaduje včasnú intenzívnu hydratáciu. Po zvládnutí metabolických komplikácií, treba u všetkých pacientov pátrať po spúšťajúcich faktoroch a predisponujúcich stavoch rhabdomyolýzy.

Význam péče o výživu je neoddiskutovatelný. Malnutrice provází vysoké procento onkologicky nemocných, může zásadně zhoršit výsledky onkologické léčby a ovlivňuje kvalitu života pacienta, proto její léčba i prevence musí být součástí podpůrné péče v onkologii. Stav výživy pacientů je nutné sledovat v průběhu celého onemocnění a jeho léčby. V článku je předvedena kazuistika padesátiletého pacienta s druhou recidivou karcinomu hrany jazyka, který díky podpůrné péči, jejíž součástí je i péče o výživu, absolvoval reiradiaci kombinovanou s cetuximabem a nyní je bez známek choroby. Kazuistika je také dokladem vývoje nutriční péče na našem ústavu v průběhu několika let.

Po celém světě přibývá pacientů s chronickým onemocněním ledvin (CKD). Pro tyto nemocné je důležitá včasná diagnostika a léčba. Měla by být upřednostňována snaha o zpomalení renální insufience a oddálení nutnosti náhrady renální funkce pomocí dietních opatření, antihypertenziv, hypolipidemik, vhodným výběrem medikace s redukcí dávek dle stupně ledvinného poškození, vyvarování se nefrotoxické medikace, zvažováním kontrastních vyšetření. Pacient by měl být odeslán do nefrologické ambulance včas k umožnění výběru vhodné metody náhrady renální funkce (RRT) a přípravy na ni. Včasné poučení nemocného by mělo nastat při MDRD pod 0,5 ml/s. Při MDRD pod 0,25 ml/s by mělo dojít k přípravě. Ošetřující lékaři by měli zvažovat toto pořadí RRT: transplantace ledviny od žijícího dárce, zařazení do čekací listiny na transplantaci ledviny preemptivně nebo v co nejkratší možné době od zahájení náhrady renálních funkcí (nejlépe do 6 měsíců), dále peritoneální dialyzační léčbu a hemodialyzační léčbu. U každého nemocného se musí vycházet ze zdravotního stavu, možností a přání pacienta. Tyto metody náhrad ledvinných funkcí, které jsou kvalitou a bezpečností srovnatelné, umožňují nemocným v selhání ledvin prodloužit život a prožít desítky let plnohodnotného života.

U chlapce, dlouhodobě sledovaného pro familiárně podmíněný malý vzrůst, byla překvapivě ve věku 6 let potvrzena celiakie. Chlapec byl přitom od dvou do čtyř let celkem čtyřikrát vyšetřován sérologickým screeningovým vyšetřením endomyziálních protilátek (EMA) a protilátek proti tkáňové transglutamináze (anti-tTG) ve třídě IgA. Výsledky těchto vyšetření zůstávaly opakovaně negativní, ač nebyl prokázán IgA deficit. Stanovení diagnózy zhoršovala i problematická spolupráce s rodinou při hrubých nedostatcích ve stravovacích návycích, nezdravém jídelníčku a odmítnutí další dispenzarizace v gastroenterologické ambulanci. Z vyšetření rodinných příslušníků je pravděpodobné, že toto onemocnění je příčinou malého vzrůstu několika příbuzných v mateřské rodinné linii pacienta.

Urogynekologické centrum, pracoviště EBCOG Práce se zabývá problematikou inkontinence moči u ženy. Je zaměřena na současnou definici, rozdělení jednotlivých typů inkontinence, možnosti diagnostiky a léčby. Inkontinence moči u ženy je závažným socio-ekonomickým problémem. Vzhledem k multifaktoriálním příčinám je i léčba pacientek komplexní, vyžadující široký záběr léčebných postupů. Aby tyto postupy byly co nejúčinnější, je třeba zaměřit se na pečlivou diagnostiku a léčbu individuálně nasměrovat. Mezi hlavní terapeutické postupy patří fyzikální léčba s rehabilitací, medikamentózní a operační léčba. Ve všech těchto oblastech mají současné metody poměrně dobré výsledky.

Lékové intoxikace jsou nejčastějším důvodem konzultací Toxikologického informačního střediska (TIS) u dětí i dospělých. Obvyklou příčinou lékových otrav dětí do 5 let jsou náhody a léčebné omyly. U adolescentů jde především o suicidální pokusy převážně děvčat. Těžké otravy kojenců, batolat a předškoláků jsou výjimečné. V řadě situací není nutná po konzultaci s TIS návštěva lékaře. Po expozici toxickým dávkám léků se uplatňují kroky primární eliminace (před vstřebáním léku), symptomatická terapie, ojediněle antidota a výjimečně sekundární eliminační metody (po vstřebání léků do oběhu a tkání). V rámci prevence dětských intoxikací léky je důležitá osvětová činnost zdravotníků, neboť dětským lékovým intoxikacím lze téměř vždy předcházet, v naprosté většině jsou zbytečné.